Roku 1978, u příležitosti 600. výročí úmrtí Karla IV., vznikly takzvané karlovské dukáty, které navazovaly na prvorepublikové svatováclavské dukáty. Šlo o první zlaté mince vydané v socialistickém Československu od roku 1951. Dnes tyto mince patří k numismatickým lákadlům a staly se předlohami pro repliky České mincovny, mezi kterými nechybí věrná novoražba zlatého dvoudukátu.

Jako první z českých králů byl Karel IV. korunován císařem Svaté říše římské, ale přestože se stal jedním z nejmocnějších mužů světa, na české země nezapomněl. Ctil odkaz svých přemyslovských předků a zbídačenou Prahu proměnil v srdce Svaté říše římské. Z nejednotného českého soustátí vytvořil celek zvaný země Koruny České, jehož rozsáhlé území, které zahrnovalo Čechy, Moravu, slezská knížectví, Chebsko, Horní Falc, Horní a Dolní Lužici, Braniborsko a další léna v německé oblasti, spadalo pod přímou vládu českého panovníka. Pro budoucí české krále nechal zhotovit dechberoucí svatováclavskou korunu a zajistil jim výsadní postavení v mnohonárodnostní říši, které zajišťovala Zlatá bula Karla IV. Tento nejdůležitější ústavní dokument středověké Svaté říše římské byl natolik promyšlený, že platil až do jejího zániku v roce 1806. Není divu, že Karel IV. od Čechů dostal láskyplný titul Otec vlasti…

Karlovský dvoudukát měl symbolizovat státnost. Komunistické orgány požadovaly omezení tematiky pouze na českou státnost a vztah Karla IV. ke Svaté říši římské měl být ignorován. Namísto císařské pečeti tak směla být vyobrazena jenom královská trůnní pečeť. Realizován byl návrh Andreje Petera, kterému vévodí panovník na trůnu doplněný opisem KAROLVS DEI GRA ROMANOR REX SEMPER AVGUSTUS ET REX BOEMIE – Karel, z boží milosti král Římanů, vždy rozmnožitel říše a český král. Repliku zpracovala medailérka Mária Filová, DiS.

Novoražba vychází v nákladu čítajícím pouhých 100 kusů a respektuje specifikace originálu.