Svatováclavské dukáty, které se začaly razit před rovnými 100 lety, představují nedostižný ideál československého mincovnictví. V roce 2023 jim vzdává hold novodobý zlatý dukát České mincovny.

Psal se rok 1923 a ministr financí Alois Rašín s kolegy přemýšleli, jak oslaví 5. narozeniny Československa. Rozhodli se oživit historickou tradici ražby českých zlatých mincí, která sahala až do časů panovníků Jana Lucemburského a Karla IV., a tak se zrodily prvorepublikové Svatováclavské dukáty. Jejich autory se stali uznávaní umělci Jaroslav Benda a Otakar Španiel. Poutavý návrh mince s vyobrazením patrona českých zemí si Alois Rašín, na kterého byl spáchán atentát, nechal donést do nemocnice, ale ražby se již nedožil… Svatováclavské dukáty byly takzvanými obchodními mincemi, které sloužily jako uchovatel hodnoty, ale lidé si je rychle oblíbili především jako dárek k významným událostem – do kolébky, k promoci nebo třeba ke svatbě. Nezůstalo jen u dukátů, jejichž závazná specifikace činila 3,49 g zlata o ryzosti 986/1000. Razily se také jejich násobky v podobě dvoudukátů, pětidukátů a desetidukátů. Jejich potenciál rychle odhalili sběratelé. K nejvzácnějším exemplářům dnes patří desetidukát z roku 1937, kterého bylo vyraženo jen 10 kusů, a dvoudukát z téhož roku, kterého vzniklo jen 8 kusů. K vyhledávaným Svatováclavským dukátům pochopitelně patří také původní ražby z roku 1923.

Medailér Vojtěch Dostál, DiS., věnoval averzní stranu novodobého dukátu České mincovny přilbě svatého Václava, kterou lemuje text proslulého chorálu „SVATÝ VÁCLAVE, NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“. Reverzní strana pak předkládá symboly České republiky – dvouocasého lva a lipový lístek.

Každý dukát je dodatečně individuálně číslovaný. Číslo, které bylo do reliéfu dukátu přidáno ručně, najdete v dolní části averzní strany. Emisní náklad čítá 1000 kusů.