Třetí zlatý dukát z cyklu České mincovny Národní hrdinové dokazuje, že hrdinou mohl být v našich moderních dějinách i člověk, který neválčil na bitevním poli, ale svůj zápas vedl na půdě zákonodárného sboru. Právě takovým mužem byl  Alois Rašín.

Alois Rašín začínal jako odhodlaný politický aktivista. Otevřeně projevoval své vlastenecké názory, a dostal se proto do křížku s habsburskou monarchií, která ho odsoudila nejprve k žaláři a poté k trestu smrti. Rašín však řízením osudu přežil a stal se jedním z „Mužů 28. října“ – zakladatelů samostatného Československa. Mimořádný ekonomický rozhled mu pak zajistil post ministra financí. Opozici, koaličním partnerům i veřejnému mínění navzdory provedl rozsáhlou měnovou reformu, která držela ekonomiku nově vzniklého státu nad vodou. Ostatní středoevropské země v poválečné krizi, které své „Rašíny“ neměly, bankrot pouze oddalovaly – v Polsku dosáhl kurs amerického dolaru vůči polské marce hodnoty 1:15 milionům; v Maďarsku klesla koruna na pouhé tři desetiny procenta hodnoty; v Rakousku se za jednu předválečnou korunu nabízelo 15 tisíc korun poválečných. Naopak československá koruna měla tehdy – díky Rašínovi – 2216krát větší hodnotu nežli její rakouská jmenovkyně. Zatímco ostatní státy musely po zhroucení modifikované rakousko uherské měny přejít na złotý, pengö a šilink, díky Rašínovi přežil v Československu název rakousko uherské měny jako v jediném nástupnickém státu monarchie. Namísto vděku však byl na Aloise Rašína spáchán atentát, kterému ministr podlehl. Těsně před atentátem se Rašín zasazoval také o vytvoření československého zlatého dukátu – jeho návrh s portrétem svatého Václava si nechal donést do nemocnice, ražby se však již nedožil…

Je proto příhodné, že osud Aloise Rašína inspiroval ražbu zlatého dukátu České mincovny z dílny ak. soch. Jiřího Dostála. Averzní strana dukátu nese portrét Aloise Rašína, který vychází z prvorepublikové 20Kč bankovky, obklopený jeho jménem, daty narození a úmrtí 1867–1923 a životním krédem PRACOVAT A ŠETŘIT. O reverzu se pak rozpovídal sám autor: „Kompozice rubové strany je tvořena jedním z kolků, které byly nezbytné pro měnovou reformu, přiloženým ke kotoučku symbolizujícímu minci. Na něm se nachází lipový list převzatý z bankovky tištěné roku 1926. V opisu je text TVŮRCE ČESKOSLOVENSKÉ MĚNY částečně ztlumen matem, který připomíná násilné přerušení Rašínovy práce. Opisem v protisměru je po obvodu symbolické mince uveden text RAŠÍNOVA MĚNOVÁ REFORMA. Šikmo napříč kompozicí je pak umístěn nápis s tragickým sdělením ZASTŘELEN MLADÝM KOMUNISTOU.“

Součástí každého dukátu je propracované tematické balení, které obsahuje odborné pojednání PhDr. Petra Koury, Ph.D., experta na naše moderní dějiny.