Na osmém zlatém dukátu České mincovny z cyklu s názvem Kult osobnosti se objevuje kontroverzní postava Vladimira Iljiče Lenina.

Vladimir Iljič Uljanov, který vstoupil do dějin pod pseudonymem Lenin, se již při studiích rozhodl, že bude profesionálním levicovým revolucionářem. Nejen kvůli tomu, že ho oslovily spisy Karla Marxe, ale také proto, že byl ve své vlasti, kterou bylo carské Rusko, perzekuován. Jeho kariéra budoucího právníka i šance na hodnotný společenský život skončily poté, co byl jeho starší bratr popraven za plánování atentátu na cara. Lenin byl zatčen a poslán do vyhnanství, kde dlouhých 17 let spřádal plány na pomstu… Ruská říše procházela na počátku 20. století vážnou krizí – prohrála válku s Japonskem, sužoval ji hladomor, ekonomická situace byla bezútěšná a nakonec vypukla první světová válka. Tou dobou byl již Lenin výrazným evropským teoretikem marxismu a tvůrcem jeho nové varianty: marxismu-leninismu. Coby stratég bolševické strany se chystal na svržení Mikuláše II., ale v roce 1917 přišel šok. V Rusku došlo k revoluci a car byl zbaven moci. Protože se převrat odehrál bez Leninova přispění, zhrzený revolucionář prohlásil ruskou revoluci za buržoazní a rozhodl se zosnovat další – tentokrát tu správnou, socialistickou. Pomoc našel v Německu, které v první světové válce bojovalo na dvou frontách a které doufalo, že Lenin destabilizuje Rusko a přinutí ho ukončit boje. První pokus o bolševický převrat se nepovedl a Lenin musel znovu uprchnout do zahraničí, ale záhy se vrátil a uskutečnil úspěšnou „Velkou říjnovou socialistickou revoluci“. Podle plánu uzavřel mír s Německem a pustil se do boje s vnitřními odpůrci. Z ruské občanské války, ve které se střetli s monarchisty, liberály i umírněnými socialisty, vzešli bolševici jako vítězové. Cena byla strašlivá – miliony lidí zahynuly a hospodářství bylo v troskách. Z tohoto chaosu se pak zrodil totalitní Sovětský svaz, ve kterém Lenin realizoval své učení, prosazoval kolektivizaci, bojoval s církví a modernizoval Rusko. Po jeho smrti se neomezené moci ujal Stalin, který udržoval Leninův kult. Tělo revolucionáře nechal nabalzamovat a vystavit v moskevském mauzoleu, kde spočívá dodnes…

„Averzní stranu pokrývá síť rozprostřená mezi pětici paprsků s náznakem pěticípé hvězdy, což symbolizuje rozšíření bolševické revoluce do všech koutů Ruska i do jiných zemí. Vyobrazení Lenina, které se nachází uprostřed, inspirovaly dobově stylizované portréty určené k šíření jeho ideologie a kultu. Síť nese ještě jméno VLADIMIR ILJIČ LENIN a stručná životní data: 22. 4. 1870 SIMBIRSK – 21. 1. 1924 GORKI,“ vysvětluje akademický sochař Jiří Dostál. „Rozprostřená síť bolševické ideologie pokrčuje na reverzní straně, kde trvá i po smrti Lenina, jehož nabalzamované tělo se stalo symbolem kultu. Spodní řádek citátu UČIT SE, UČIT SE, UČIT SE je komponovaný vzhůru nohama, a připomíná tak Leninův odpor k vrstvě inteligence,“ dodává autor dukátu.

Nedílnou součástí emise je speciální příloha, která nabízí objektivní pohled na Lenina očima historika Pavla Kosatíka.