Jedenáctý zlatý dukát České mincovny z cyklu s názvem Kult osobnosti připomíná rozporuplnou postavu Oskara Schindlera.

Oskar Schindler vedl bohémský život. Vedle krásných žen si liboval v rychlých autech, alkoholu a rád chodil dobře oblečený. Pro to, aby mohl žít na vysoké noze, byl svitavský rodák ochotný udělat cokoli, ale v práci a podnikání se mu příliš nedařilo, a tak se přiklonil k nacismu. Ne nadarmo se mu přezdívalo „gauner“ nebo „schwindler“. Nejprve vstoupil do nechvalně proslulé Henleinovy Sudetoněmecké strany. Vzápětí začal působit jako placený špion ve službách německé vojenské rozvědky, a coby Čechoslovák se tak stal vlastizrádcem. Po okupaci Československa se přidal k Hitlerově NSDAP, a když vypukla druhá světová válka, díky oddanosti režimu získal židovskou továrnu v Krakově. O výrobu smaltovaného nádobí se zde starali židé z krakovského ghetta. Otrocká pracovní síla byla pro podnikatele pochopitelně výhodnější, než kdyby najímal placené zaměstnance, pročež Schindler utěšeně bohatl. Avšak zatímco všude okolo docházelo k postupné likvidaci židovské komunity, Schindlerova továrna, kde panovaly lidštější podmínky, si získala pověst útočiště. Pak ale bylo krakovské ghetto zlikvidováno a jeho obyvatelé měli být vyvražděni. Tehdy se v Schindlerovi cosi zlomilo. S pomocí úplatků a kontaktů na vysokých místech vytvořil seznam židů, které bezpečně přemístil do svého dalšího podniku – muniční továrny v moravském Brněnci. Tato snaha nebyla úplně nezištná. Vždyť Schindlerovo podnikání by bez pracovníků zkrachovalo a zámožnější židé mu navíc poskytovali peníze. Jenže bez ohledu na motivy, o kterých se dodnes spekuluje, je jedna věc jistá. Na 1200 nevinných lidí bylo tehdy zachráněno před jistou smrtí ve vyhlazovacím táboře… Na konci války se Schindlerovi jeho laskavost vrátila. Židé mu pomohli uprchnout před Rudou armádou a Američanům pak dosvědčili, že mu vděčí za své životy. Později jeho lidskost v nelidských časech ocenili izraelským titulem „Spravedlivý mezi národy“. Dnes je muž, jehož ostatky spočívají v Jeruzalémě, ambivalentní osobností – najdou se tací, kteří jeho činy bagatelizují, i jiní, kteří ho nekriticky glorifikují.

Averzní strana dukátu, který je dílem akademického sochaře Jiřího Dostála, předkládá věrný portrét Oskara Schindlera doplněný jeho jménem a životními daty. Náznak filmového pásu odkazuje na oceňovaný životopisný snímek, který přispěl k šíření Schindlerova kultu. Reverzní straně pak vévodí Davidova hvězda. „Semknutá číslovka 1098 vyjadřuje doložený počet lidí, které Oskar Schindler zachránil. Do hvězdy je zakomponován titul SPRAVEDLIVÝ MEZI NÁRODY, který mu udělili vděční židé,“ vysvětluje autor. Segmenty na pozadí reverzu evokují hákový kříž. Ani zde nechybí filmový pás.

Součástí každého dukátu je speciální příloha, která nabízí objektivní pohled na Oskara Schindlera očima historika Pavla Kosatíka.