Roku 1978, u příležitosti 600. výročí úmrtí Karla IV., vznikly takzvané karlovské dukáty, které navazovaly na prvorepublikové svatováclavské dukáty. Šlo o první zlaté mince vydané v socialistickém Československu od roku 1951. Dnes tyto mince patří k numismatickým lákadlům a staly se předlohami pro repliky České mincovny, mezi kterými nechybí věrná novoražba zlatého desetidukátu.

Když se Karel IV. ujal vlády, české země byly zanedbané a v troskách. Bezútěšnou situaci se rozhodl řešit. Pražský hrad proměnil v reprezentativní sídlo, jehož součástí se stala velkolepá katedrála svatého Víta. Ta byla dílem mistrů stavitelů Matyáše z Arrasu a Petra Parléře. Petr Parléř vybudoval z pověření Karla IV. i řadu dalších staveb – například kamenný most přes Vltavu. Úsilí krále, který ze zbídačené Prahy učinil srdce Svaté říše římské, zahrnovalo také vybudování Nového Města pražského a založení univerzity. Karel IV. nezanedbával ani zbytek království. Aby posílil moc panovníka, po celé zemi zakládal královská města a královské hrady. Výjimečné postavení získal Karlštejn – zamýšlený jako nedobytná pevnost k ochraně vladařských insignií a svatých relikvií z celé říše. Nemenší důležitost přikládal kostelům a klášterům, které byly centry náboženství, ale také kultury. Budoval vinice i lázně a není divu, že od Čechů dostal láskyplný titul Otec vlasti…

Karlovský desetidukát se měl tematicky soustředit na architekturu. Z budovatelských počinů Karla IV. zadání připouštělo pouze panorama Prahy. Vyobrazení samotného panovníka bylo v tomto případě prakticky vyloučeno. Realizován byl návrh Zdeňka Kolářského, kterému dominují slavné stavby hlavního města v čele s Pražským hradem, katedrálou svatého Víta a Karlovým mostem. Veduta je doplněna městským znakem a opisem PRAGA MATER URBIUM – Praha, matka měst. Repliku zpracovala medailérka Mária Filová, DiS.

Novoražba vychází v nákladu čítajícím pouhých 50 kusů a respektuje specifikace originálu.