Nemanželský syn knížete Oldřicha a jeho družky Boženy. V mládí dostal budoucí kníže Břetislav(1002-1005—1055) od svého otce do správy Moravu, po jeho smrti byl s pomocí svého strýce Jaromíra dosazen na český knížecí trůn. V roce 1021 došlo k události, která není v dějinách českých panovnických rodů častým jevem. Břetislav, který jako nemanželský knížecí syn neměl mnoho příležitostí ke sňatku se ženou urozeného původu, unesl z kláštera ve Schweinfurtu dceru bavorského vévody Jindřicha z rodu Babenberků Jitku (též Judita či Guta), která se pak stala jeho ženou. V prvních letech své více než dvacetileté vlády úspěšně rozšířil své panství na úkor sousedního Polska. V roce 1038 obsadil Krakov, o rok později dobyl Hnězdno, odkud přenesl do Čech ostatky sv. Vojtěcha. V Hnězdně také Břetislav I. vyhlásil nejstarší český zemský zákoník, tzv. Břetislavova statuta. V domácí politice kromě vydání zákoníku řešil otázku nástupnictví na českém knížecím stolci, když v roce 1054 prosadil tzv. seniorát – stařešinské právo, podle nějž se měl stát nástupcem vždy nejstarší Přemyslovec. Břetislav zemřel na hradě Chrudim v roce 1055 – jeho ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Autor výtvarného návrhu Luboš Charvát umístil na averzní stranu medaile postavu Břetislava I. ve spodní části doplněnou platidly, které byly raženy za jeho vlády. V řádku je pak rozdělený nápis Břetislav I. – Čtyřicetidukát. Na reverzní straně je kompozice vytvořená dle dobové kresby z Kodexu Vyšehradského, který vznikl u příležitosti korunovace Břetislavova syna Vratislava I. Jde o nejstarší dochovanou legendu o únosu Jitky Břetislavem. Motiv únosu je v ozdobném rámci, doplněném dobovým textem k legendě. Limitovaný náklad 150 kusů, číslováno.