Historie zlata je historií lidstva. „Žlutý kov“ lidem po tisíce let umožňuje budovat i bořit říše a jít za svými sny. Své o tom věděli staří Egypťané, kterým je věnována první zlatá mince z tematického cyklu České mincovny.

Staří Egypťané věřili, že těla bohů jsou tvořena zlatem. Tuto božskou materii, která v jejich očích symbolizovala věčnost, těžili v bohatých nalezištích, uctívali ji a vytvářeli z ní dechberoucí předměty. Zlatnické řemeslo dovedli k dokonalosti. „Detaily místnosti se pomalu vynořovaly z mlhy… Podivná zvířata, sochy a zlato – všude se lesklo zlato,“ vzpomínal Howard Carter na okamžik, kdy se svíčkou v ruce nahlédl dovnitř Tutanchamonovy hrobky. Faraon zde byl pohřben ve zlaté rakvi a maska ze zlatého plechu, která zakrývala jeho obličej, se stala nejslavnějším egyptologickým objevem všech dob. Ve skutečnosti byl Tutanchamon bezvýznamným vládcem, který nebyl nijak zvlášť mocný ani bohatý. Pokud nás jeho poklad ohromuje, jak nepředstavitelné muselo být bohatství takového Ramesse II., který patřil k největším panovníkům říše? To se nejspíš nikdy nedozvíme, neboť většina egyptských hrobek byla vyloupena. Nápovědu však nabízí egyptská ekonomika, kde zlato suplovalo roli oběživa. Obrovské prostředky vynaložené na zajištění záhrobního života faraonů ji sice nemilosrdně dusily, avšak zároveň ji chránily před inflací. Díky královským pohřbům totiž bylo zlato ukládáno do hrobek, a jeho množství v oběhu se tak drželo na konstantní úrovni. Jakmile ale lační faraoni začali plenit hroby svých předchůdců, do oběhu se dostalo tak ohromné množství zlata, že celá země ekonomicky zkolabovala. Egypt přestal být velmocí a svou slávu už nikdy neobnovil…

Medailér Mgr. Art Miroslav Hric, ArtD., věnoval reverzní stranu mince bohaté staroegyptské koláži. Vévodí jí faraonova posmrtná maska doplněná předměty pohřebního ritu – soškou boha Hora, amuletem v podobě skarabea a zlatým náramkem. Výjev v pozadí představuje přechod do posmrtného života a okruží je vyplněno egyptským dekorem. Averzní strana, která je společná celému cyklu mincí, předkládá zlaté artefakty nejrůznějších starých civilizací – Řeků, Aztéků, Sumerů a Egypťanů. Protože mince České mincovny vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzu ještě jeho státní znak, nominální hodnotu 25 DOLLARS (NZD) a rok emise 2025.

Emisní náklad čítá pouhých 100 kusů, přičemž každý kus je číslován na hraně.