V roce 1919 vznikla československá měna a bylo zahájeno vydávání československých platidel. U příležitosti 100. výročí této události vychází půluncová zlatá medaile České mincovny, která je součástí volného cyklu nejkrásnějších nerealizovaných návrhů přihlášených do soutěží České národní banky.

Zákonná platidla nejsou jen prostředkem směny – jsou rovněž výrazem národní identity. Měla by předkládat unikátní svědectví o politické a hospodářské situaci státu a stát se odrazem minulosti, který vypráví o tom, jakého historického a kulturního odkazu si společnost váží nejvíce. Před 100 lety, když vznikala československá měna, však na dlouhé rozmýšlení nebyl čas. Mladá republika potřebovala platidla a opatření rakousko-uherských bankovek československými kolky bylo pouze dočasným řešením. V důsledku velkého spěchu byly první československé peníze umělecky i technicky nesourodé, jelikož díla několika českých, rakouských a amerických výtvarníků a rytců se tiskla ve dvou zahraničních a šesti tuzemských tiskárnách. Úplně prvním československým platidlem, uvedeným do oběhu 7. července 1919, se stala stokorunová státovka, kterou navrhl Alfons Mucha. Přestože na vytvoření návrhu dostal pouhopouhé dva dny, dostál svému věhlasu. Modelem mu stála jeho manželka a její zrcadlové portréty se staly hlavním motivem rubové strany státovky. Líc pak světoznámý secesní malíř ozdobil bohatými ornamentálními motivy.

Většina účastníků výtvarné soutěže České národní banky na pamětní minci se soustředila na rubovou stranu státovky. Akademická sochařka Marie Šeborová si naopak vybrala motivy ze strany lícové. Její návrh sice nezvítězil, ale odborná komise ČNB ho ocenila mimořádnou odměnou. Averzní straně pamětní medaile, která z tohoto nerealizovaného návrhu vychází, vévodí heraldické znaky Čech, Moravy, Slezska a Slovenska inspirované spodní částí rubu státovky. Reverzní strana medaile pak předkládá text, který se objevil na rubu prvních československých státovek. Stejně jako státovky je i medaile stvrzena podpisem ministra financí Aloise Rašína.

Půluncová zlatá medaile vychází v nákladu pouhých 99 kusů – každý je ručně číslovaný na hraně a doplněný ilustrovaným certifikátem pravosti, který vypráví příběh prvních československých platidel.