V roce 2025 si připomínáme 100. výročí nalezení Věstonické venuše. Při této příležitosti vznikla půluncová zlatá medaile České mincovny, která je součástí volného cyklu nejkrásnějších nerealizovaných návrhů přihlášených do soutěží České národní banky.

Věstonická venuše, která byla nalezena roku 1925 při archeologických vykopávkách na jižní Moravě, se okamžitě stala senzací. Bezmála třicet tisíc let stará soška nahé ženy kyprých tvarů je totiž nejstarším známým dílem z pálené hlíny na světě, a tedy i dokladem samého počátku keramiky. Drobná památka na lovce mamutů podává svědectví o uměleckém cítění našich nejstarších předků i o jejich zručnosti. Figurka byla vyrobena z jediného kusu keramického těsta – spraše, která obsahovala úlomky hornin a drobné jurské fosilie, smíchané s vodou. Přestože je podoba pravěkého ideálu krásy na první pohled zjednodušená, při bližším prozkoumání lze narazit na neskutečné detaily. Je možné, že rýhy na venušiných zádech představují tetování či skarifikaci – čili umělecké jizvení kůže. Na temeni se nacházejí čtyři mělké oválné vpichy, což naznačuje, že soška kdysi měla čelenku z peří. Otisk prstu nad levou hýždí, který musel vzniknout ještě před vypálením hlíny, pak prokazatelně patřil malému dítěti, a je tudíž možné, že Věstonická venuše nebyla rituálním amuletem, ale hračkou… Křehký originál nabízí mnoho odpovědí, ale ještě více otázek. Jeden z nejcennějších českých muzejních exponátů, jehož kulturní a historická hodnota je nevyčíslitelná, vyzývá k opakovanému zkoumání, ale při neopatrné manipulaci by mohl snadno podlehnout zkáze…

Jako předloha při ražbě pamětní medaile posloužil návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů. Ve výtvarné soutěži České národní banky obdržel druhé místo, přičemž odborná komise ocenila „dokonalé ztvárnění Věstonické venuše, typické geometrické výzdobné prvky v obdélníkových polích a fragmenty pálených sošek zvířat a lidí“.

Emisní náklad čítá pouhých 99 kusů. Každá medaile je navíc ručně číslována na hraně.