Uplynulo rovných šest století od první pražské defenestrace, která rozpoutala husitské války. Jako připomínka klíčové události českých dějin vychází půluncová zlatá medaile České mincovny, která je součástí volného cyklu nejkrásnějších nerealizovaných návrhů přihlášených do soutěží České národní banky.

Když katolická církev roku 1415 upálila mistra Jana Husa, byla přesvědčená, že jeho reformní myšlenky shořely spolu s ním. Netušila, jak hluboce stihly v českých zemích zakořenit a jak těžce věřící ponesou smrt svého milovaného učitele. Venkovský lid dopřával sluchu potulným husitským kazatelům, ve městech se vedly spory o kostely mezi zastánci a odpůrci kališnických myšlenek a katoličtí kněží byli vyháněni ze svých svatostánků. Český král Václav IV. zpočátku husity chránil a v otázce náboženských sporů se držel stranou. Když mu však jeho bratr – uherský král Zikmund – pohrozil ztrátou trůnu a když si husité dovolili mu na veřejnosti diktovat své požadavky, rozhodl se zakročit. Nařídil husitské kněží vyhnat z kostelů, které obsadili, a na Novém Městě pražském dosadil protihusitsky orientovanou radu, která začala stoupence kalicha okamžitě perzekuovat. Jedním z husitských kazatelů, který byl vyhnán ze svého kostela, byl Jan Želivský. Bývalý premonstrátský mnich a fanatický stoupenec reformního učení pronesl 30. července 1419 plamenný projev, který shromážděné kališníky uvedl do varu. Rozhořčený dav se vypravil ke svatému Štěpánovi, vylomil vrata a uvedl Želivského zpět do jeho kostela. Účastníci mše pak přijali nejen hostii symbolizující tělo Páně, ale také víno představující jeho krev. Rozrušení novoměstští radní se mezitím shromáždili, aby se poradili, jak nepokojům učinit přítrž. To už ale pod okna radnice dorazil zástup vedený Želivským, který požadoval propuštění svých bratří z vězení. Když konšelé v čele s purkrabím odmítli, dav přemohl stráže a vtrhl do budovy. Úředníky, které nepobili na místě, husité vyhodili z oken na připravená kopí. Když se Václav IV. dozvěděl o této nestoudné defenestraci, stihla ho mozková příhoda. Husitských válek, které vzápětí zachvátily Evropu, se nedožil…

Předlohou pamětní medaile se stal výtvarný návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů, který v soutěži České národní banky obdržel třetí místo, a to za „soulad obou stran a vystižení tématu husitství z Jenského kodexu“. Averzní strana nese ozbrojený dav hledící na husitskou monstranci nesenou knězem. Reverz předkládá kališnický prapor a ježící se kopí.

Každá z pouhých 99 medailí je ručně číslována na hraně a doplněna speciálním certifikátem pravosti, který vypráví příběh první pražské defenestrace.