Zlatá půluncová medaile Karel Škréta proof
Zlatá půluncová medaile Karel Škréta proof
Produkt je možné zakoupit také přímo v prodejnách České mincovny
Medaile bankovních soutěží 2024
V roce 2024 si připomínáme 350. výročí úmrtí malíře Karla Škréty. Při této příležitosti vznikla půluncová zlatá medaile České mincovny, která je součástí volného cyklu nejkrásnějších nerealizovaných návrhů přihlášených do soutěží České národní banky.
Bitva na Bílé hoře změnila běh českých dějin. Po porážce stavovského povstání nastala v zemi tvrdá rekatolizace a před náboženským útlakem odešlo do ciziny na půl milionu Čechů. Tohoto exodu se účastnil i Karel Škréta – nadaný osmnáctiletý malíř, který pocházel z pražské patricijské rodiny evangelického vyznání. Přestože přišel o majetek i postavení, tragédii proměnil v příležitost. Navštívil Německo, Švýcarsko a nakonec Itálii, kde propadl rodícímu se baroku. Styl, který se vyznačoval návratem ke křesťanským motivům či kyprými tvary a dynamikou postav, si osvojil s velkou suverenitou. Když se pak po deseti letech v exilu vrátil do Prahy, rychle se ukázalo, že není jen velkým umělcem, ale také cílevědomým pragmatikem. Aby získal zpět rodový majetek, neváhal konvertovat ke katolické víře a brzy poté se zařadil mezi nejvyhledávanější umělce své doby. Do srdce Evropy totiž přinesl nový sloh, zdobný a mohutný, který podtrhoval postavení nových pánů české země – Habsburků a katolické církve. Nevyhýbal se žádnému malířskému žánru. Tváře, které portrétoval, obnažovaly, co se skrývalo v jejich nitru, a z jeho monumentálních oltářních obrazů čišelo vypravěčské mistrovství. Vybudoval si širokou klientelu a znal svou cenu. „Škréta je dobrý malíř, ale hledí také, aby byl dobře placen,“ prohlásil prý sám císař Ferdinand III. Zakladatel českého baroka, který je považován za největšího českého malíře novověku, na sebe strhával pozornost i mimo umělecké kruhy. Byl vznětlivý a energický. Liboval si v soubojích a kontroverzích, které ho dostávaly do potíží, a když do Prahy vtrhli Švédové, neváhal se zbraní v ruce bránit barikády…
Jako předloha při ražbě pamětní medaile posloužil návrh medailéra MgA. Josefa Oplištila. Odborná komise České národní banky ho ve výtvarné soutěži ocenila prvním místem, ale bankovní rada se nakonec rozhodla realizovat jiný návrh. Zatímco averzní strana medaile předkládá autoportrét Karla Škréty, na reverzu najdete tvář svatého Martina převzatou z velkoformátového oltářního plátna nazvaného „Sv. Martin se dělí o plášť se žebrákem“. Texty jsou umně zakomponovány do obrazových rámů.
Emisní náklad čítá pouhých 99 kusů. Každá medaile je navíc ručně číslována na hraně.