Dílo Adolfa Loose – jednoho z nejhlasitějších bojovníků za jednoduchost a funkčnost v architektuře – k nám promlouvá i 150 let po jeho narození. Důkazem je půluncová zlatá medaile České mincovny, která je součástí volného cyklu nejkrásnějších nerealizovaných návrhů přihlášených do soutěží České národní banky.

Brněnský rodák Adolf Loos měl již od dětství potíže s autoritami a zažitými konvencemi, což se nakonec promítlo i do jeho architektonické tvorby. Zatímco na přelomu 19. a 20. století lidé vyžadovali zdobnost, Loos zavrhl ornamenty jako zbytečný přežitek, který jen plýtvá časem a penězi – vše muselo být jednoduché a funkční, nic nesmělo bránit plnému využití funkcí díla. To, že architekturu nepovažoval za umění, však neznamenalo, že by neměla splňovat estetické ideály. Loos je spatřoval v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, který je zbaven zátěže všeho starého. Přestože se v konzervativní Vídni potýkal s ostrou kritikou a jeho díla byla častována posměšnými názvy, měl řadu podporovatelů i majetných klientů a pokrokové názory předával studentům své soukromé školy. Po rozpadu Rakouska-Uherska se pak stále častěji obracel ke své rodné české zemi, kde s úspěchem bujela moderní architektura…

Jako předloha pamětní medaile posloužil výtvarný návrh medailéra Luboše Charváta, který v soutěži České národní banky získal mimořádnou odměnu. Reverzní strana předkládá proslulou Müllerovu vilu. Stavba, kterou najdeme v Praze na Ořechovce, je zhmotněním Loosovy idey raumplanu – unikátního principu prostorového strukturování půdorysu, který je založený na plynulé návaznosti a propojenosti jednotlivých částí domu. Stylizovaný portrét architekta, který vévodí averzní straně medaile, je pak stejně jednoduchý, strohý a účelový jako jeho dílo.

Emisní náklad čítá pouhých 99 kusů. Každá medaile je ručně číslována na hraně a doplněna speciálním certifikátem pravosti, který přibližuje život a dílo Adolfa Loose.