Právě před 70 lety, dne 27. ledna 1945, byla uzavřena jedna z nejhrůznějších kapitol druhé světové války. V tento den osvobodila sovětská armáda největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor jménem Osvětim. I přesto, že se jí podařilo zachránit na 7000 vězňů, stalo se toto místo během necelých pěti let své existence popravištěm více než jednoho milionu nevinných lidí. Česká mincovna připravila jako věčnou připomínku osvobození Osvětimi pamětní emisi Smart mince z ryzího zlata. Mince je zároveň první emisí ze série věnované významným triumfům dobra v posledních měsících druhé světové války.

Tábor vznikl na základě rozkazu Heinricha Himmlera ze dne 27. dubna 1940. Osvětim, neboli Auschwitz, byl komplex nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů nacházejících se za druhé světové války v Němci okupovaném Polsku. Roku 1944 reagovali Němci na blížící se Rudou armádu rozhodnutím Osvětim zlikvidovat a zahájili evakuaci. Snad i proto v roce 1944 zavraždili v plynových komorách více lidí, než tomu bylo v obou předchozích letech dohromady. V srpnu toho roku za zdmi tábora živořilo přes 130000 vězňů, což bylo nejvíce za celou děsivou historii místa.

V lednu 1945, jen pár dnů před příchodem sovětské armády, začali nacisté s konečnou likvidací tábora. Na západ bylo vyhnáno na 56000 lidí, mnozí z nich byli během těchto pochodů smrti zastřeleni nebo zemřeli vyčerpáním, další byli deportováni do Mauthausenu, Buchenwaldu a jiných táborů smrti Třetí říše. V Osvětimi zůstalo přibližně 9000 vězňů, jimž zdravotní stav nedovolil evakuační pochody. V sobotu 27. ledna okolo 15. hodiny byl komplex konečně osvobozen vojáky 60. armády 1. ukrajinského frontu.

Autorem předlohy obou stran zlaté mince je talentovaný mladý umělec Jakub Orava. Spolu s Českou mincovnou spolupracoval na návrzích s Institutem Terezínské iniciativy, který se zabývá výzkumem a vzděláváním o dějinách holocaustu v českých zemích.

Během příprav kresebného návrhu autor připravil bezpočet variant, aby bylo vyobrazení tohoto citlivého a mrazivého tématu co nejdůstojnější. Finální podoba mince vznikla na základě rozhovorů s držitelkou Řádu TGM Dagmar Lieblovou a s uznávaným historikem Tomanem Brodem, přeživšími osvětimského tábora.

Motiv lidí vycházejících z bran tábora, který dominuje reverzní straně mince, vyzdvihla během vzpomínky na návraty domů Bohumila Havránková, členka předsednictva Terezínské iniciativy.

 „Velmi mě těší, že pamětní mince vychází ve zlatě, což dodává tomuto výročí ještě větší důstojnost,“ řekl v rámci vzpomínky Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu.

„Význam této mince spatřuji i v tom, že alespoň těm dvěma stům lidí, kteří ji budou mít doma, připomene i po mnoha letech památku přeživších Osvětimi. Bohužel se mi zdá, že na to, co se před sedmdesáti lety událo, lidé čím dál tím více zapomínají,“ doplnila Anna Hyndráková, pamětnice Terezínského tábora.