Třetím z nových sedmi divů světa je sídlo Inků Machu Picchu. Legendární památku připomíná zlatá mince České mincovny o hmotnosti jedné trojské unce.

Majestátní Andy, které se táhnou podél západního pobřeží Jižní Ameriky, jsou nejdelším horským pásmem světa. Jsou čarokrásné, ale také smrtící a jen málokdo se odváží je překročit. Staří Inkové však na strmých svazích – ve výškách, kde je nouze i o kyslík – dokázali vzkvétat. Důkazem je peruánské město Machu Picchu. Nikdo dnes netuší, k čemu dechberoucí sídlo, jež se nachází 2430 metrů nad mořem, sloužilo. Mohlo být posvátným místem – observatoří, obětištěm či klášterem slunečních panen. Je možné, že patřilo vládnoucí elitě, která chtěla uniknout hluku přelidněných metropolí. Snad bylo domovem samotného vládce Inků Pachacutiho. Existují i domněnky, že bylo zemědělskou laboratoří, nebo dokonce trestaneckou kolonií. V každém případě vzniklo v naprosté harmonii s horským terénem. Ze tří stran je obklopeno prudkým srázem a řekou. Přímo pod ním se nachází tektonický zlom, který všímavým stavitelům usnadnil těžbu kamene a odváděl vodu během katastrofálních záplav. Žulové bloky, ze kterých bylo město vybudováno, jsou dokonale opracované a poskládané – nepojí je žádná malta, a tak odolávají zemětřesením. Díky tomu Machu Picchu přetrvalo po staletí. Roku 1911 bylo znovu objeveno a od té doby nás nepřestává fascinovat…

Reverzní strana mince, která je dílem medailérky Ludmily Kracíkové, DiS., předkládá aktuální podobu horského města doplněnou opisem MACHU PICCHU. Na averzní straně, která je společná celému cyklu, se pak objevuje všech nových sedm divů světa – brazilská socha Krista Spasitele, jordánské skalní město Petra, mayské město Chichén Itzá v Mexiku, římské Koloseum, indický pomník Tádž Mahal, sídlo Inků Machu Picchu v Peru a Velká čínská zeď. Protože mince České mincovny vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzní straně ještě jeho státní znak, nominální hodnotu 50 DOLLARS (NZD) a rok emise 2024.

Náklad čítá pouhých 200 kusů uncových mincí.