Zlatá mince Jan Lucemburský - Jan slepý proof

Třídílná minisérie zlatých mincí České mincovny vzdává hold Janu Lucemburskému. Závěrečný dílek historické skládanky vzpomíná na jeho přízvisko Slepý.

Aby středověký rytíř obstál v boji, musel se udržovat ve skvělé fyzické kondici. Český král Jan Lucemburský nebyl výjimkou. Měl vypracovanou postavu – svalnatou a atletickou. Pomalu, ale jistě ho však zrazovaly jeho modré oči… Dědičné vady zraku nebyly v rodině lucemburských hrabat ničím výjimečným. Janův otec byl silně krátkozraký a se stejnými problémy se potýkali strýcové – dobová anekdota praví, že Walram Lucemburský na cestě od milenky zakopl a upadl, protože viděl jen na jedno oko. Jan se však se svým osudem odmítl smířit, a přestože byly možnosti lékařů ve 14. století omezené, své zdravotní obtíže začal řešit. Francouzský lékař při léčení selhal a na králův rozkaz byl v pytli vhozen do řeky Odry. Poté Jan povolal odborníka až z Arábie, ale ten ho na jednom oku oslepil. Pohanský mastičkář přežil jenom díky královu dřívějšímu slibu, že se bude moci bezpečně vrátit domů. Poslední spásu nabízeli učenci z univerzity v Montpellier, ale bylo to právě zde, kde panovník ve věku 43 let dočista oslepl. Pro muže na vrcholu sil to byla obrovská rána, a aby si zachoval autoritu, své postižení se snažil maskovat – služebnictva se například vyptával na barvu oblečení přicházejících hostů. Jako pravý rytíř však odmítl ležet v posteli a čekat na nevyhnutelné. Když se mu naskytla příležitost vytáhnout do bitvy u Kresčaku, učinil tak. Uzdu svého oře nechal přivázat ke koním věrných spolubojovníků a po jejich boku vyjel vstříc hrdinské smrti. Řízením osudu ho zabila rána do oka…

Na dalších dvou mincích se Jan Lucemburský představil jako král cizinec a znesvářený manžel.