Zlatá mince 10000 Kč 2025 Začátek vlády knížete Václava stand

Zlaté mince České národní banky s nominální hodnotou 10 000 Kč jsou vždy věnovány těm nejvýznamnějším národním výročím. Ražba v kvalitě standard je v roce 2025 věnována 1100. výročí začátku vlády svatého Václava.

Chrabrý rytíř, zbožný kníže, svatý mučedník. Tak je dnes vzpomínán ochránce všech Čechů a nebeský patron české země. Jaký byl ale Václav doopravdy? Lze vůbec odlišit skutečnou historickou postavu od idealizované legendy, kterou generace kronikářů přetvářely k obrazu svému? O mužovi z rodu Přemyslovců, který žil v době, kdy křesťanství teprve zapouštělo kořeny a kdy probíhal dlouhý proces upevňování české státnosti, je toho bohužel známo velice málo. I tak ale víme, že byl synem knížete Vratislava. Vychovávala ho babička Ludmila, oddaná křesťanka, což těžce nesla jeho matka Drahomíra. Když Vratislav zemřel, Drahomíra, která toužila po moci, vycítila příležitost – Václav ještě nebyl plnoletý, a tak se ujala vlády. Vyháněla křesťanské kněze, bořila nově vybudované kostely a nakonec nechala Ludmilu zavraždit. Když pak Václav konečně usedl na knížecí stolec, svou zákeřnou matku vyhnal. Po deset let vládl tak, jak ho to učila babička – vlídně, spravedlivě a bohabojně. Nakonec odpustil i Drahomíře. Zemi se dařilo – dokonce i poté, co byl Václav vojensky poražen německým panovníkem Jindřichem I. Ptáčníkem. Suverenitu české země se mu tehdy podařilo zachovat za cenu toho, že se podřídil německé říši. To ale nemohl přenést přes srdce Václavův mladší bratr Boleslav, který ho zradil a zavraždil. Tento bratrovražedný svár, který se stal nedílnou součástí naší národní identity, je od té doby předáván z generace na generaci již po tisíc let…

Vítězem výtvarné soutěže České národní banky se stal akademický sochař Zbyněk Fojtů. Odborná porota ocenila „nápaditou koláž rotundy svatého Víta postavené svatým Václavem, která se nacházela na místě dnešní katedrály svatého Víta, a znaku Přemyslovců – plamenné orlice“. Vyobrazení svatého Václava na reverzní straně vycházejí z iluminací Velislavovy bible a z fresek znojemské rotundy svaté Kateřiny. Není bez zajímavosti, že Václav byl vysoký, s úzkým obličejem a na rozdíl od zažitých představ měl pravděpodobně světlé vlasy. Doba, kdy se ujal vlády, není v historických pramenech doložena. Lze však prokázat, že vládl na podzim roku 925, kdy nechal přenést ostatky svaté Ludmily do Prahy, a tak si symbolicky připomínáme tento letopočet.

Všechny české mince se razí v jablonecké České mincovně.