S osobou T. G. Masaryka si spojujeme zejména zámek v Lánech, přestože se stal jeho letním prezidentským sídlem až v roce 1921. Do té doby se tímto titulem mohl pyšnit zámek Hluboš, kterému je věnována zlatá pamětní medaile České mincovny.

„Na konci prázdnin roku 1920 byli obyvatelé Hluboše mile vzrušeni zprávou, že hlubošský zámek bude obýván panem presidentem. Zpráva se ukázala býti pravdivou. Z poštovního úřadu byl prodloužen do zámku telefon, cesty a silnice byly upravovány, domky natírány. Celá ves odívala se slavnostním hávem, aby důstojně uvítala muže, o němž každý tolik slyšel, tolik četl a jehož dosud nebylo dopřáno každému viděti,“ stálo v příbramském časopise s názvem Od stříbrných hor. Zámek Hluboš se nestal prezidentským letním sídlem náhodou. Tři sta let stará pseudorenesanční stavba disponovala anglickým parkem o rozloze 5 hektarů a konírnami, což T. G. Masarykovi poskytovalo ideální prostor pro jeho oblíbenou kratochvíli. „Takřka denně bez ohledu na počasí vyjížděl pan president koňmo do krásných lesů hlubošských i do blízkého okolí. Na jedné vyjížďce spatřil u lesa dva chlapce pasáčky, kteří na něho volali: Strejčku, svezte nás! A strýček svezl jednoho a podkoní druhého hocha. Když potom hajný, který výjev z lesa pozoroval, hochům řekl, kdo je svezl, vystoupily těmto úžasem oči z důlků a ústa zůstala otevřena,“ zavzpomínal na úsměvnou příhodu A. Podlaha. Hlubošská rezidence sloužila prezidentovi a jeho rodině od 27. srpna 1920 do 7. ledna 1921. T. G. Masaryk sice zámek opustil, ale jeho duch zde žije dodnes…

Averzní strana medaile, která je dílem akademického sochaře Zbyňka Fojtů, předkládá portrét T. G. Masaryka s nezbytnými brýlemi. Kompozici dotváří jméno a životní letopočty prezidenta a také malý znak republiky Československé. Reverzní strana medaile pak náleží hlubošskému zámku – vedle průčelí stavby předkládá ještě rekonstrukci pamětní plakety, která dodnes upozorňuje na prezidentův pobyt.

Emisní náklad zlaté medaile čítá pouhých 100 kusů.