S tím, jak se blíží 300. výročí narození Marie Terezie, se uzavírá minisérie věnovaná jejím osvíceným rozhodnutím. Cyklus čtvrtuncových zlatých mincí korunuje reforma, která má s Českou mincovnou mnoho společného – měnová.

Za vlády Marie Terezie došlo k celé řadě změn, jejichž úkolem bylo povzbudit stagnující hospodářství. A protože stěžejní roli v hospodářství hrají peníze, bylo třeba reformovat i měnovou soustavu. Základem nového tereziánského systému jednotné centralizované měny byla jedna kolínská hřivna stříbra o hmotnosti 233,8 g. Razilo se z ní 10 tolarů, které se rovnaly 20 zlatým, a jeden zlatý se dále dělil na 60 krejcarů. Marie Terezie nechala razit také drobné mince z mědi, které nedisponovaly, na rozdíl od zlatých a stříbrných ražeb, hodnotou drahého kovu. Zrodily se tak první kreditní peníze, od kterých byl už jenom krok k papírovým platidlům. Ta se objevila roku 1762 a podle nápisu "Wiener-Stadt-Banco-Zettel", který na nich figuroval, se jim začalo říkat bankocetle. Kreditní peníze sice zpočátku budily mezi obyvatelstvem nedůvěru a těžce je zasáhl státní bankrot roku 1811, život bez nich si však už nedovedeme představit!

Autorem čtyřdílné minisérie reforem je mladý medailér Roman Shamilyan, DiS. Reverzní stranu její závěrečné ražby věnoval několika hromádkám úhledně vyrovnaných mincí a státovek. Výjevu vévodí detailní vyobrazení tereziánského tolaru a pětiguldenové bankocetle spolu s opisem REFORMY MARIE TEREZIE – MĚNOVÁ. Averzní strana pak nese ozdobné ornamenty a atributy tichomořského ostrova Niue, který České mincovně umožňuje razit vlastní pamětní mince – jsou jimi jméno a profil panovnice Alžběty II., rok emise 2017 a nominální hodnota 10 DOLLARS (NZD).

Zkompletujte svou sbírku a uložte si ji do luxusní etue, kterou rovněž najdete v nabídce České mincovny.