Největší hradní zříceninou v Čechách je hrad Rabí. Patří mezi objekty s bohatou architektonickou minulostí, neboť prodělal řadu přestaveb a dostaveb. Nejstarší částí hradu z doby po roce 1300 je mohutná hranolová věž s úzkým parkánem a zevním ohrazením. Na přelomu 14. a 15. století vznikly další obytné a hospodářské budovy, hrad byl opevněn druhým předhradím. V poslední stavební fázi bylo vybudováno rozsáhlé dělostřelecké opevnění s baštami.
Hrad Rabí byl založen patrně již ve 13. století. O prvních majitelích hradu však neexistují žádné písemné zmínky. Nejnovějším předpokladem historiků je situování románského základu hradu jako nejsevernější část državy hrabat z Bogenu a později Wittelsbachů. Až koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v té době hrad, stále ještě v podobě pouze obytně-obranné věže, získali páni z Velhartic, donedávna považovaní za zakladatele hradu. Prvními písemně doloženými majiteli (soudním spisem z roku 1380) byli Švihovští z Rýzmberka. Tento rod vlastnil Rabí skoro 200 let, během nich byl hrad vybudován do své konečné podoby.

Na averzní straně vidíme celý komplex hradu Rabí, který je doplněn jeho názvem v opisu na ozdobné stuze.
Na reverzní straně je vyobrazeno torzo rytíře v heraldické přilbě, jenž svým mečem ochraňuje rodový znak. V opise je umístěn název rodu majitelů – Švihovští z Rýzmberka.

Limitovaný náklad 250 kusů.