Česká mincovna připravila emisi jedinečné série, která nese název Doba Karla IV. Vláda tohoto panovníka se nesla ve znamení rozkvětu zemí Koruny české, o který se zasazoval svými rozhodnutími na poli politickém i kulturním. Série stříbrných medailí a zlatých dukátů oslavuje tři epochální stavby, které začaly vznikat ve 14. století z rozhodnutí krále Karla IV. a které jsou světoznámou národní chloubou – Karlův most, Karlštejn a katedrálu sv. Víta.

Karel IV. si za sídlo českého a římského panovníka vybral Prahu a za svůj život vykonal mnohé pro její zvelebení. V roce 1338 nechal vybudovat radnici na Starém městě a o deset let později založil Nové město pražské s centrem na Václavském náměstí, dříve Koňském trhu. Praha se stala městem řemeslníků a obchodníků, kde vznikaly nové velkolepé církevní stavby. Karel IV. byl velmi zbožný a přál si v Praze vytvořit nový Jeruzalém. Roku 1348 pak z úcty k vzdělanosti založil v Praze univerzitu, první svého druhu ve střední Evropě.

Karel IV. byl neobyčejně vzdělaný a vnímavý muž. Znal proto velmi dobře gotický katedrální sloh, s nímž se setkal ve Francii, kde byl vychován. Rozhodl se tedy ke stavbě katedrály, která měla svou velkolepostí předčit francouzské předlohy. K takovému kroku ovšem potřeboval znalého stavitele, povolal tedy z Avignonu Matyáše z Arrasu. Ke společnému položení základního kamene katedrály sv. Víta došlo 21. 11. 1344 Karlem IV., jeho otcem Janem Lucemburským a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Současně došlo k povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Poté započal Matyáš z Arrasu své proslulé dílo, avšak roku 1352 zemřel. Po Matyášově smrti práce ještě několik let sledovaly jeho plány, v roce 1356 se ale pokračování ujal německý stavitel Petr Parléř a posléze i jeho synové. Parléřův styl byl oproti Matyášovu zřetelně volnější a nesl známky pozdní gotiky.

Ve vizi Karla IV. dále pokračoval Vladislav II. Jagellonský se staviteli Hanušem Spiessem a Benediktem Riedem. Do stavby monumentu však zasáhl i živel. Když v roce 1541 vzplála Malá strana a Hrad, všechny dřevěné prvky katedrály shořely, byl poškozen zvon a zničeno trojlodí. Opravu zaštítil Ferdinand I., k práci si pozval Paola della Stellu a později Bonifáce Wohlmuta. Dílo bylo dokončeno na konci 16. století, v roce 1621 byl chrám znovu vysvěcen v návaznosti na pobělohorský vývoj. Od té doby došlo k četným menším úpravám monumentu. Ke konečné dostavbě došlo až Svatovítskou jednotou na přelomu 19. a 20. století a roku 1929, u příležitosti milénia zavraždění sv. Václava, byl chrám vysvěcen. Mezi lety 1920 a 1997 se pro svatyni používal název chrám sv. Víta, roku 1997 obnovil tehdejší pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk jeho původní název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Návrh investiční medaile Katedrála sv. Víta připravil erudovaný medailér MgA. Josef Oplištil. Na averzu zpodobnil katedrálu z netradiční a půvabné ptačí perspektivy. Reverzu pak dominuje portrét panovníka obklopeného proslulými stavbami, k nimž dal za své vlády podnět. Nápisy na reverzu uvádí název série a také letopočty králova narození a úmrtí. Česká mincovna připravila stříbrnou uncovou medaili v limitované sérii 5000 ks.

Ryzí stříbro představuje rozumný způsob, jak zhodnotit své peníze. Ceny stříbra se drží ve velmi nízkých hladinách, a současná investice do něj tak s sebou přináší značný růstový potenciál. Stříbrná uncová medaile Katedrála sv. Víta vnese do vašich sbírek kromě chytré investice také atraktivní odlesk karolinské doby.