Stříbrná mince Největší poklady – Aztékové se zlatou inlejí stand

Součástí této stříbrné mince je zlatá inlej. Použitý zlatý střížek, který prošel dlouhým a náročným vývojem, je unikátní svými parametry. Jeho hmotnost činí pouhou 1/200 trojské unce – tedy 0,156 gramu, a přece se může pochlubit pozoruhodným průměrem 16 milimetrů. Žádná jiná mincovna bimetalovou minci s takto specifikovanou inlejí nerazí.

První stříbrná mince České mincovny z cyklu s názvem Největší poklady připomíná bohatství, které nashromáždila říše Aztéků. Pro autentický efekt je do ní vsazena zlatá inlej.

Španělé, kteří se ve stopách Kryštofa Kolumba vydali po moři neprozkoumaným západním směrem, toužili po bohatství, půdě i novém životě. Na karibských ostrovech se střetli s domorodci, kteří byli mnohem méně vyspělí, a tak si je snadno podrobili. Byli přesvědčení o své absolutní nadřazenosti, ale pak se vylodili na americké pevnině a oněměli úžasem. Od ostrovanů sice slýchali zkazky o bojovných indiánech žijících ve městech z kamene, ale skutečnost byla ještě neuvěřitelnější. Aztécká říše čítala 10 milionů lidí. Jenom v hlavním městě jménem Tenochtitlán jich žilo 300 tisíc – čili desetkrát více než v největším městě tehdejšího Španělska, kterým byla Sevilla. Aztécká metropole byla vybudována na ostrovech uprostřed jezera a s okolním světem byla spojena hrázemi. Její uspořádání bylo dokonale promyšlené. Na tržištích se obchodovalo s kakaovými boby, bavlněnými látkami či drahocenným obsidiánem. Zboží se přepravovalo na kánoích, které se plavily po kanálech. Město sytila umělá pole budovaná přímo na vodní hladině. Čistota a hygiena byly samozřejmostí. Nad tím vším se pak tyčily velkolepé chrámy podobající se pyramidám. Aztécká společnost totiž byla prostoupená vírou a tajemnými rituály. Španělé však bohatství v podobě organizované společnosti s vyspělou kulturou nevnímali. Viděli pouze všudypřítomné zlato. Pro Aztéky měl žlutý kov hluboký duchovní význam – sloužil k vyjádření společenského postavení či jako obětní dar bohům –, jenže pro Evropany byl především platidlem, a tak se rozhodli, že se ho zmocní silou…

Medailér Mgr. Art. Miroslav Hric, ArtD., věnoval reverzní stranu mince bohaté mezoamerické koláži. Zatímco v popředí stojí vládce Aztéků Moctezuma II., v pozadí spatříte skupinu španělských conquistadorů, kteří rabují aztécký chrám. Mezi nimi září detail masky ze zlatého pokladu Aztéků tvořený zlatou inlejí. Na averzní straně pak najdete aztéckého bojovníka a dalšího španělského dobyvatele. Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního emitenta, kterým je ostrov Niue, nese averz ještě jeho náležitosti – státní znak, nominální hodnotu 5 DOLLARS (NZD) a rok emise 2026. To vše je obklopeno propracovaným aztéckým dekorem.

Druhá mince cyklu bude věnována španělským conquistadorům.