Tatra 613, která byla vyvinuta jako pohodlná a reprezentativní limuzína pro nejvyšší státní funkcionáře, se stala prvním československým automobilem s karoserií navrženou v Itálii. Hold jí vzdává pětadvacátá stříbrná mince České mincovny z cyklu Na kolech.

Když vrcholní představitelé komunistického Československa potřebovali luxusní limuzínu domácí výroby, obraceli se na osvědčenou kopřivnickou automobilku. Nejprve jim věrně sloužila Tatra 603, ale ta po bezmála dvou desetiletích výroby výrazně zestárla, a tak přišel čas na změnu. Vedení Tatry došlo k závěru, že s návrhem nové karoserie bude potřebovat pomoc, a tak začalo koketovat s italskými karosárnami. V roce 1967 pak byla dohodnuta spolupráce s renomovaným turínským studiem Carrozzeria Vignale, jejímž výsledkem byla Tatra 613. První prototypy dorazily do Československa v roce 1969, a přestože nepůsobily tak originálně jako Tatra 603, zaujaly na první pohled. Originální koncepce vzduchem chlazeného osmiválce uloženého nad zadní nápravou, která se vymykala všemu, co bylo tehdy ve světě obvyklé, zůstala zachována. Došlo však k odklonu od proudnicových karoserií, které Tatra používala u vozů vyšší třídy již od roku 1933. Tatra 613 tudíž evokovala atraktivní limuzíny západní provenience. Ověřovací série vznikla v roce 1974 a o rok později se rozjela výroba. Vůz byl vyráběn v pobočném závodě Tatra Příbor v malých sériích, které byly záměrně omezovány státními zásahy. I proto byla jeho produkce s vysokým podílem ruční práce nákladná. První prototyp šestsettřináctky po ukončení testování dostal darem Gustáv Husák. I sériově vyráběné kusy pak sloužily takřka výhradně stranickým pohlavárům či představitelům státních podniků. Vedle výborného motoru patřily k největším přednostem vozu vnitřní prostor a komfort jízdy. Vůz byl postupně modernizován a vznikaly i upravené verze – například Tatra 613 Special, která byla ještě luxusnější. Po sametové revoluci to však vůz, který získal nálepku papalášského auta, měl těžké. Lidé si ho spojovali s neoblíbenými představiteli komunistického režimu a dávali přednost zahraniční konkurenci, která nabízela lepší vozy za nižší cenu. V roce 1996 se nástupcem šestsettřináctky stala Tatra 700. Její výroba však byla ztrátová, a tak šlo o poslední osobní automobil slavné značky…

Reverzní straně mince, která je dílem medailéra MgA. Martina Daška, vévodí vyobrazení automobilu Tatra 613 ze tříčtvrtečního pohledu. Doplňkovým motivem reliéfu je volant s nápisem T613. Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního vydavatele, kterým je ostrov Niue, nese averzní strana jeho nezbytné náležitosti – státní znak, nominální hodnotu 1 DOLLAR (NZD) a rok emise 2025. V návaznosti na název sběratelského cyklu je obvod averzu tvořen segmenty kol různých dopravních prostředků.

Nedílnou součástí mince je výpravné balení v podobě leporela, které obsahuje doprovodný text a dobové fotografie.