Čtyřiadvacátá stříbrná mince České mincovny z cyklu Na kolech vzdává hold elektrické lokomotivě S 699.001, která je jedinou svého druhu.

Lokomotiva S 699.001 vyjela z bran plzeňských Škodových závodů roku 1963. Důvody jejího vzniku byly různé. Vedle potenciálního zájmu Československých státních drah, které rychle pokračovaly v elektrizaci republiky střídavou trakcí, existovala také poptávka v zemích RVHP. Ve Škodovce si zároveň chtěli vyzkoušet nové technologie a postupy, což se jim podařilo. Elektrická lokomotiva, která byla vyrobena v počtu jediného kusu, byla skutečným unikátem. Jednalo se o šestinápravový stroj s uspořádáním Co’Co‘, kde pojezd tvořily dva třínápravové podvozky. V každém podvozku byly uloženy tři stejnosměrné sériové trakční motory – každý s trvalým výkonem 770 kW. Šlo tudíž o nejvýkonnější škodováckou lokomotivu, která dosahovala rychlosti 120 km/h. S délkou 20 000 mm přes nárazníky a hmotností 126 tun patřila také mezi největší a nejtěžší československé lokomotivy. Jedinečný byl i její design. V Československu to bylo poprvé, co se na projektu lokomotivy podílel výtvarník. Karoserie, kterou navrhl profesor Otakar Diblík, byla uměleckým dílem. Především čela byla bohatě tvarovaná, takže je nebylo možné vyrobit z plechu. Proto vznikla první lokomotiva na světě se sklolaminátovou skříní. „Velká laminátka“ byla zamýšlena k dopravě osobních i nákladních vlaků, ale navzdory nesporným kvalitám si ji československé dráhy nakonec neobjednaly. Pro tratě elektrizované střídavou soustavou byla poněkud předimenzovaná a její třínápravové podvozky nevyhovovaly v úsecích s oblouky malých poloměrů. Přednost dostaly čtyřnápravové lokomotivy S 489.0, kterým prototyp S 699.001 posloužil jako vzor. Zájem nebyl ani v zahraničí, a v roce 1965 tak byla československá lokomotiva prodána pro potřeby Železničního zkušebního okruhu Cerhenice, kde k nejrůznějším chodovým zkouškám potřebovali velmi výkonné a zároveň rychlé vozidlo. Roku 1981 však došlo k požáru strojovny a lokomotiva nebyla opravena. Celá léta podléhala neúprosnému zubu času a nechybělo mnoho, aby dočista zmizela ze světa. Naštěstí se ale vrátila do rodné Plzně, kde díky úsilí nadšenců podstoupila renovaci a stala se výstavním exponátem – výjimečným dokladem schopností našich konstruktérů a designérů…

Reverzní straně mince, která je dílem medailéra ​MgA. Martina Daška, vévodí vyobrazení Velké laminátky obklopené opisem ELEKTRICKÁ LOKOMOTIVA S 699.001. Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního vydavatele, kterým je ostrov Niue, nese averzní strana jeho nezbytné náležitosti – státní znak, nominální hodnotu 1 DOLLAR (NZD) a rok emise 2024. V návaznosti na název sběratelského cyklu je obvod averzu tvořen segmenty kol různých dopravních prostředků.​

Nedílnou součástí mince je výpravné balení v podobě leporela, které obsahuje doprovodný text a dobové fotografie.