Stříbrná mince Knižní předlohy - B. Němcová - Čert a Káča proof
Popis produktu
Druhá stříbrná mince České mincovny inspirovaná pohádkami Boženy Němcové vypráví o čertovi a Káče.
Káča byla zlá, hašteřivá, panovačná, ošklivá a nikdo ji neměl rád. Ona si ale ze všeho nejvíc přála, aby ji na zábavě někdo vyzval k tanci. Každou neděli marně čekala, až si jí konečně všiml tajemný myslivec. Hostil ji, tančil s ní a Káča zažívala nejhezčí den svého života. „Kéž bych mohla s vámi tak do smrti tancovat jako dnes,“ povzdychla si. Myslivec souhlasil, ale jakmile se ho Káča chytila okolo krku, proměnil se v čerta a odnesl ji rovnou do pekla. Tam se však ukázalo, jak si naběhl – Káča se ho za žádnou cenu nechtěla pustit! Nic s ní nezmohl ani samotný Antikrist, a tak čerta vyhnal zpět do světa lidí, aby se ženštiny zbavil. Nešťastný myslivec bloumal světem, sliboval Káče hory a doly, ale nebylo mu to nic platné. Naštěstí potkal ovčáka, který se nabídl, že Káču chvíli ponese, a ta se chytila jeho huňatého kožichu. Když pak šli okolo rybníka, ovčák do něj hodil kožich i s Káčou. Vděčný čert ovčákovi odhalil svou pravou podobu a slíbil, že se mu jednoho dne odvděčí… V ovčákově kraji vládl marnotratný kníže, který odíral své poddané až na kost. Co neprohýřil, nechali si jeho dva správcové, kteří nebyli o nic lepší. Jednoho dne se tři pánové nudili a pozvali si hvězdáře, aby jim předpověděl budoucnost. Zděsili se, když se dozvěděli, že si pro ně přijde čert. Zabarikádovali se ve svých hradech a začali zpytovat svědomí… Tehdy se čert vrátil k ovčákovi a prozradil mu svůj plán. Protože se správcové polepšili, do pekla je neodnese. Bude jenom naoko hrozit a nechá ovčáka, aby je hrdinsky zachránil. Knížeti však není pomoci a ovčák se od něj musí držet dál! Jak pekelník pravil, tak ovčák učinil. Když čert odnášel správce do pekla, ovčák se zjevil, zahnal ho a dostal pohádkovou odměnu. Jakmile se o tom dozvěděl kníže, prosil ovčáka, aby spasil i jeho. „Vy jste velký hříšník, ale kdybyste se chtěl docela polepšit, spravedlivě, dobrotivě a moudře svůj lid spravovat, jak se na knížete sluší a patří, pokusil bych se o to, i kdybych měl sám za vás jít do horoucího pekla,“ slíbil ovčák. Když si pak čert přišel pro svou poslední oběť, ovčák se mu postavil do cesty. „Jak se můžeš opovážit mě zdržovat? Nevíš-li, co jsem ti řekl?“ hněval se rohatec. „Blázne, mně tu nejde o knížete, ale jde mi o tebe. Káča je živá a ptá se po tobě!“ vykřikl ovčák. Jak to čert uslyšel, práskl do bot a knížete nechal na pokoji. Panovník se skutečně polepšil a z ovčáka udělal svého rádce – upřímného a starostlivého, který všechno zlato, které dostal, rozdal potřebným…
Na předchozí pamětní minci se představila Zlatovláska.
čeština
slovenčina
english