Sběratelskou minisérii s názvem Géniové 19. století otevřel Thomas Alva Edison. Jako druhý se na stříbrné minci České mincovny objevuje jeho nesmiřitelný rival Nikola Tesla.

Když se Nikola Tesla narodil, oblohou nad srbskou vesnicí křižovaly blesky. Porodní bába tvrdila, že jde o zlé znamení, ale netušila, že právě pomohla přivést na svět „pána blesků“, který stane na počátku skutečné elektrifikace světa… Nikola studoval matematiku a fyziku, zabýval se výzkumem elektřiny a při tom objevil princip střídavého proudu. Pracoval v Edisonově společnosti, a když za ním odcestoval do Ameriky, věřil, že kolega vynálezce jeho objev ocení a podpoří. Edison však učinil pravý opak a efektivní systém smetl ze stolu. Nebylo divu, protože jeho živobytí se octlo v ohrožení – Edisonovy elektrárny, rozvodné sítě a motory využívaly proud stejnosměrný. Tak začala proslulá „válka proudů“. Edison tvrdil, že střídavý proud je příliš nebezpečný – při demonstraci jím neváhal usmrtit slona a mimoděk vynalezl elektrické křeslo. Tesla byl přesvědčený, že při přenosu střídavého proudu dochází k menším ztrátám v rozvodné síti a že motory na střídavý proud jsou konstrukčně jednodušší a levnější. Svět dal nakonec za pravdu Teslovi a jeho systém, který používáme dodnes, se stal standardem… Edison však nebyl jediným vynálezcem 19. století, se kterým se Tesla dostal do sporu. Každý školák vám řekne, že rádio vynalezl Guglielmo Marconi. Nikola Tesla si však stejný vynález patentoval o několik let dříve a s Italem, který na bezdrátovém přenosu pohádkově zbohatl a získal za něj Nobelovu cenu, se proto léta soudil. Spravedlnosti bylo učiněno za dost až půl roku po Teslově smrti, kdy americký nejvyšší soud prohlásil Marconiho patenty za neplatné a přiřkl autorství rádia geniálnímu Srbovi… Excentrický Tesla doplácel na to, že nebyl praktickou osobností – hýřil nápady, ale nedovedl domyslet jejich praktické využití. Spoustu převratných myšlenek si ani nestačil patentovat a už se zabýval něčím jiným, ještě fantastičtějším – například rentgenové záření objevil ještě před Röntgenem, když fotografoval Marka Twaina. Zemřel proto chudý a nepochopený… Protože celou jeho pozůstalost zabavila CIA, nejspíš se nikdy nedozvíme, jestli opravdu způsobil tunguzskou katastrofu, stvořil paprsky smrti nebo stál za filadelfským experimentem. O jeho genialitě však není sporu – když byl Albert Einstein dotázán, zda se cítí být nejchytřejším člověkem na Zemi, odpověděl: „Nevím, zeptejte se Nikoly Tesly.“

Medailér Asamat Baltaev, DiS., umístil na reverzní stranu mince portrét vynálezce z doby, kdy dosáhl největšího věhlasu, a nápis NIKOLA TESLA. Kompozici doplňuje vyobrazení Wardenclyffské věže, ze které šlehají blesky. Šlo o jeden z Teslových nejzáhadnějších vynálezů, který měl umožnit bezdrátový přenos informací a energie, a to zcela zdarma. Je pochopitelné, že revoluční přístroj byl v rozporu se zájmy tehdejších průmyslových magnátů, kteří se postarali, aby nikdy nebyl zprovozněn… Averzní strana mince je pak přehlídkou nákresů nejrůznějších vynálezů z 19. století. Protože mince České mincovny vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzu jméno a portrét královny Alžběty II., nominální hodnotu 1 DOLLAR (NZD) a rok emise 2020.

Mince Nikoly Tesly má své místo ve speciální sběratelské krabičce, kterou rovněž najdete v nabídce České mincovny.