Čtvrtá a poslední stříbrná mince České mincovny z minisérie Géniové 19. století vzdává hold A. G. Bellovi.

Příslušníci skotské rodiny Bellů se po generace věnovali rozvoji mluveného slova – vyučovali řečnictví a napravovali řečové vady. Také Alexander Graham Bell pokračoval v jejich stopách. Při studiu na univerzitách v Edinburghu a Londýně se zabýval akustikou, přičemž ho motivovala snaha pomoci své neslyšící matce. Věřil, že technologický pokrok jednou úplně vyléčí hluchotu. Postrádal fyzikální vzdělání a chyběly mu inženýrské zkušenosti, ale tyto nedostatky nahrazoval mimořádnou pílí a pomocí svého asistenta Thomase A. Watsona. Když od bostonského lékaře získal preparát lidského ucha, mohl na vlastní oči pozorovat, jak je jemná blána ušního bubínku schopná rozkmitat sluchové kůstky. Na základě toho pak přišel s vynálezem, který po drátech mezi dvěma přístroji přenášel zvukem vyvolané elektrické signály. K průlomovému experimentu došlo v roce 1876. Zatímco Watson umístil sluchátko na půdu, Bell zůstal v přízemí s mluvítkem, do kterého pronesl památnou větu: „Pane Watsone, prosím, přijďte sem, potřebuji vás tady.“ Za okamžik se po schodech přiřítil nadšený asistent… Revoluční vynález, bez kterého si naše životy nedovedeme představit, však neslavil úspěch. Těžko uvěřit, že pošta Bellův telefon odmítla jako naprostou zbytečnost. Také na světové výstavě ve Filadelfii vynálezce marně mluvil do svého trychtýře. Pak se u něj ale zastavil brazilský císař, který v úžasu vykřikl: „Bože, ono to mluví!“ Rázem se spustila vlna překotného zájmu a telefon se rychle rozšířil do celého světa. Jenom na licenčních poplatcích vydělal Bell 100 milionů dolarů za 20 let. Do techniky telefonování se od něj nechala zasvětit i sama britská královna Viktorie. I když se Bell dlouhá léta soudil s chicagským technikem Elishou Grayem, který si podobný vynález patentoval o pouhé dvě hodiny později, na vynalézání nezanevřel. Vděčíme mu například za mikrofon, gramofon či audiometr, kterým se diagnostikuje nedoslýchavost. Když Bell roku 1922 zemřel, na světě fungovalo již 22 milionů telefonů. Všechny tehdy na jednu minutu utichly…

Pamětní mince je dílem medailéra Asamata Baltaeva, DiS. Reverzní strana předkládá důstojný portrét vynálezce s plnovousem, který je doplněn nápisem A. G. BELL. Kompozici dotváří nejen vyobrazení prototypu telefonu, ale také výjev z předvádění vynálezu zvědavým zájemcům. Averzní strana mince je pak přehlídkou nákresů nejrůznějších výdobytků 19. století. Protože mince České mincovny vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzu ještě jméno a portrét královny Alžběty II., nominální hodnotu 1 DOLLAR (NZD) a rok emise 2020.

Nezapomeňte, že kompletní sbírku čtyř mincí si můžete uložit do speciální sběratelské krabičky, kterou rovněž najdete v nabídce České mincovny.