Prostřednictvím stříbrných medailí České mincovny připomíná Michal Vitanovský osudy slavných rytířských řádů. Tento akademický sochař je tím nejpovolanějším – sám je totiž držitelem Záslužného kříže Božího hrobu a Maltézského záslužného řádu. Druhou emisi věnoval Řádu Božího hrobu.

Boží hrob v Jeruzalémě je podle evangelií místem, kde ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Není proto divu, že ve středověku šlo o nejvýznamnější cíl křesťanů ve Svaté zemi. Krátce po skončení křížových výprav sem začali přicházet poutníci, z nichž některým se dostalo mimořádné pocty – byli pasováni na rytíře a pověřeni ochranou svatého místa. První písemně doložený rytířský obřad se v bazilice Božího hrobu uskutečnil až roku 1335, ale nepřímé zmínky o pasování v Jeruzalémě lze nalézt i ve starších textech z 11. století. Godefroy de Bouillon, první vládce Jeruzalémského království, tehdy založil kanovnický Řád Božího hrobu, vedle kterého později vznikl stejnojmenný rytířský řád. Přestože spolu obě společenství přímo nesouvisejí, spojuje je místo vzniku a také znamení – jeruzalémský kříž, který je výjimečnou heraldickou figurou tvořenou berličkovým křížem a čtyřmi řeckými křížky. Na rozdíl od jiných řádů – templářů, johanitů, lazariánů či německých rytířů – neměli rytíři Božího hrobu pevně danou organizační strukturu ani jasně formulovanou funkci. Řád tvořili zejména idealisticky zaměření šlechtici toužící po autentickém rytířství, kteří se stali nadnárodní komunitou jednotlivců sdílejících stejné ideály. Řád mohl existovat v době, kdy Boží hrob ovládali nepřátelští muslimové, jen díky františkánům, kterým sultán dovolil působit na Blízkém východě a vykonávat křesťanské obřady – včetně pasování. Dlouho šlo o jediný projev přítomnosti katolické církve ve Svaté zemi…

Reverzní straně pamětní medaile vévodí okamžik prvního historicky doloženého pasování v interiéru chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. „Popsal ho přímý účastník, německý šlechtic Vilém z Boldenselu, který tak poskytl nejstarší historicky ověřenou zprávu o tomto obřadu,“ vysvětluje akademický sochař Michal Vitanovský. Na averzní straně medaile pak upoutá znak řádu – tedy červený kříž v bílé ploše, který je tvořen barevným smaltem. „Doplňuje ho poprsí prvního jeruzalémského krále Godefroye de Bouillon, kterého identifikují iniciály s královskou korunou. Jeho výrazná osobnost má symbolizovat dobu, ve které vznikla paralelní organizace – totiž kanovnický Řád Božího hrobu, který založil. Kanovnický řád, rytířský řád i osobnost jeruzalémského krále spojuje jeruzalémský kříž,“ dodává autor medaile. Kompozici averzu uzavírá kaple Božího hrobu, při které se konala všechna pasování.

Součástí emise je speciální příloha, která vám slovy Michala Vitanovského představí rytířský řád i jednotlivé detaily reliéfu medaile.