Když se řekne letní sídlo prezidenta, většině z nás se vybaví zámek v Lánech. Ještě předtím, než si ho vybral za svou oficiální rezidenci, však T. G. Masaryk pobýval na hlubošském zámku, kterému je věnována stříbrná pamětní medaile České mincovny.

„Nadešel 27. srpen roku 1920, den příjezdu pana presidenta. Všechny cesty a silnice směřující k Hluboši černaly se lidem. Zástupy scházely se na křižovatce silnic u vily V Dubí, kde byla postavena slavobrána. Kolem jedné hodiny nastal v zástupu neobvyklý ruch a šum, neboť se ozvalo davem: Již jedou! Bylo tomu tak. Po pičínské silnici se blížila dvě auta, v nichž seděla choť pana presidenta s dcerami Olgou a Alicí… Pan president přijel až o páté hodině, neboť byl zdržen v Praze návštěvou anglické a francouzské mise. Ač po celý den pršelo, přece vyčkaly davy lidu jeho příjezdu,“ stálo v příbramském časopise s názvem Od stříbrných hor. Pozornosti místních obyvatel si T. G. Masaryk užíval do sytosti po celou dobu svého pobytu. V zámeckém anglickém parku a okolních lesích se prezident věnoval své oblíbené jízdě na koni a pochopitelně došlo i na práci. „Za pobytu pana presidenta v Hluboši přijížděly sem čelné osobnosti, jako min. zahraničí Dr. E. Beneš, kancléř Dr. Př. Šámal, papežský nuncius Micara aj. Nějaký čas pobyl tu i známý malíř L. Vacátko, jenž maloval na plátně ohromných rozměrů, před jižní frontou zámku, pana presidenta na koni,“ zavzpomínal A. Podlaha. Tři sta let staré pseudorenesanční sídlo sloužilo prezidentovi a jeho rodině do 7. ledna 1921. T. G. Masaryk sice Hluboš opustil, ale jeho duch zde žije dodnes…

Akademický sochař Zbyněk Fojtů věnoval averzní stranu medaile portrétu T. G. Masaryka s nezbytnými brýlemi. Kompozici dotváří jméno a životní letopočty prezidenta a také malý znak republiky Československé. Reverzní strana medaile pak náleží hlubošskému zámku – vedle průčelí stavby předkládá ještě rekonstrukci pamětní plakety, která dodnes upozorňuje na prezidentův pobyt.

Emisní náklad stříbrné medaile čítá pouhých 100 kusů.