V roce 2023 slavíme 375. výročí vestfálského míru, který ukončil třicetiletou válku. Jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy připomíná stříbrná pamětní medaile České mincovny.

Válku, jaká se rozhořela 23. května 1618, svět do té doby nezažil – trvala celé tři dekády, a proto vstoupila do dějin jako třicetiletá. Konflikt byl vyvrcholením náboženských sporů mezi katolíky a protestanty, avšak neméně důležitou příčinou byl zápas o politickou nadvládu. V zemích Koruny české se rozhořelo stavovské povstání, nizozemské provincie bojovaly za nezávislost na Španělsku a Francie usilovala o omezení moci Habsburků. Vleklá válka postihla zejména střední Evropu, kde způsobila demografickou apokalypsu. Jen švédská armáda na území Německa zničila 18 000 vesnic, 1 500 měst a 2 000 zámků. Ztráty obyvatelstva činily až 40 %, přičemž poměr mrtvých k celkovému počtu obyvatel byl patnáctkrát vyšší než za druhé světové války. Například ve Falci počet obyvatel poklesl o neuvěřitelných 98 % – ze 100 000 na pouhé 2 000. Děsivou spoušť Švédové zanechali i v českých zemích. Zatímco před válkou měly Čechy 1 700 000 obyvatel, po ní jen 934 000. Z 800 000 Moravanů zbylo pouhých 500 000. Řada civilistů za svůj život nepoznala nic než strach, krev a drancování – bez státní správy, škol a církve lidé otupěli a zdivočeli. Na bojištích, kde padlo 600 000 vojáků, nebyla situace o nic lepší, a proto není divu, že účastníci konfliktu jednali o zastavení nepřátelství. Tato jednání však trvala celé roky – v zimě se hovořilo, v létě válčilo. Vytoužený mír byl uzavřen 24. října 1648 v německých městech Münsteru a Osnabrücku na území Vestfálska. Hegemonie Svaté říše římské a Španělska skončila, Francie a Švédsko zaujaly pozice mocností, Švýcarsko a Nizozemsko byly nezávislé, ale oficiální vítěz neexistoval. Miliony životů vyhasly v důsledku bojů, hladu, vraždění a nemocí. Některá místa se z katastrofy obludných rozměrů nevzpamatovala ani po stovkách let…

Medailérka MgA. Tereza Eisnerová věnovala averzní stranu medaile třem klíčovým aktérům vestfálského míru, kterými byli římský císař Ferdinand III., francouzský král Ludvík XIV. a kardinál Jules Mazarin. Dvouřádkový opis uvádí VESTFÁLSKÝ MÍR – 24. ŘÍJNA 1648. Reverzní strana pak připomíná, že mír byl souborem dvou smluv – Münsterské a Osnabrücké. Latinská fráze CUIUS REGIO, EIUS RELIGIO – v češtině KOHO ÚZEMÍ, TOHO NÁBOŽENSTVÍ – zjednodušeně popisuje právní princip, který po skončení třicetileté války stanovil, že panovník je oprávněn zvolit si náboženské vyznání pro své území.

Velké události vzdává hold velká medaile – hmotnost stříbrné ražby činí deset trojských uncí.