Sada zlatého dukátu a stříbrného tolaru Královská věnná města - Marie Španělská stand

Třetí sada zlatého dukátu a stříbrného tolaru z cyklu České mincovny s názvem Královská věnná města připomíná nepokojné osudy Marie Španělské.

Ferdinand I. Habsburský byl přesvědčeným zastáncem absolutismu a katolické víry, ale jeho syn Maxmilián II. od mládí projevoval sympatie k protestantství. Otec se proto rozhodl, že mu vybere manželku, která by na něj měla žádoucí vliv. Ideální kandidátku našel ve španělské infantce Marii, která byla vychována nejen v duchu přísného katolicismu, ale také v přesvědčení, že sám osud předurčil Habsburky k tomu, aby stáli v čele křesťanského světa. Naplánovaný vztah měl jeden háček – Maxmilián a Marie byli bratrancem a sestřenicí, ale církev přesto sňatek povolila. Po smrti svého otce v roce 1564 se Maxmilián ujal vlády. Nastoupil na císařský trůn a zároveň se stal králem uherským, chorvatským a českým. Radikální Marii se tolerantního manžela změnit nepodařilo, a tak se snažila ovlivňovat alespoň potomky, kterých zplodili celkem šestnáct. Pár se usadil ve Vídni a za dobu vlády navštívil Prahu jenom několikrát. Když však panovník zemřel, vdova se přestěhovala na Pražský hrad, kde sídlil také její nejstarší syn – císař Rudolf II. Podílela se zde na stavebních úpravách a financovala výstavbu kaple sv. Vojtěcha, ale se synem se dostala do vážných sporů. Rudolf – pravděpodobně vinou blízkého příbuzenského vztahu rodičů – totiž trpěl zhoršující se duševní labilitou. Marie se mohla uchýlit do svého věnného města, kterým byl prosperující Nový Bydžov, ale české země, kde vládlo napětí mezi protestanty a katolíky, neměla v oblibě. Raději odjela do rodného Madridu, kde nalezla útočiště v klášteře, a do politiky již nezasahovala. Zemřela v klidu a míru – šťastná, že může žít „v zemi bez kacířů“.

Dvoudílná sada je dílem akademického sochaře Michala Vitanovského. Na averzní straně dukátu najdete portrét Marie Španělské ze tříčtvrtečního pohledu. „Vzhledem k jejímu společenskému postavení a době, která přála většině oborů výtvarného umění, byla Marie Španělská během svého života vícekrát portrétována,“ prozrazuje autor zdroj inspirace. Averzní strana tolaru je věnována královninu jedinému věnnému městu. „Předlohou pro vyobrazení Nového Bydžova se stala veduta datovaná rokem 1536. Doplňujícím motivem jsou dva heraldičtí lvi ze svorníků klenby kostela sv. Vavřince. Jejich zvláštností jsou drobné odlišnosti od figury českého lva. Jednomu chybí koruna, druhý je zrcadlově otočený,“ vysvětluje medailér. Reverzní strana, která je společná dukátu i tolaru, předkládá jednotící prvek celé série České mincovny – štít s profilem ženy, nad kterým je umístěn heraldický motiv hradební koruny. Vyobrazení raka a prostřeného stolu pak odkazuje na typickou naturálii, kterou královně dodával Nový Bydžov.

Emisní náklad zlato-stříbrné sady čítá pouhých 200 kusů.