Cyklus, který připravuje Česká mincovna ve spolupráci s Českou národní bankou, představuje chráněné přírodní oblasti České republiky. Druhá sada oběžných mincí je věnována Národnímu parku České Švýcarsko.

Území Českého Švýcarska se pyšní unikátní geomorfologií, která nemá obdoby v celé Evropě. Typický ráz krajiny při hranici Česka a Německa, kterou lidé osídlili jenom řídce, je tvořen kombinací kvádrových pískovců a oblých tvarů sopečných hornin. Zdejší skalní útvary mají řadu podob – tvoří dechberoucí stěny, věže, města, bludiště i hluboce zařezané říční kaňony. Celých 97 % území pokrývají lesy. Přísun osadníků do oblasti Šluknovska v rámci německé kolonizace ve 13. a 14. století vyvolal poptávku po zemědělské půdě, která byla získávána vypalováním lesních porostů. Kvůli špatné přístupnosti terénu a nedostatku vhodné půdy se tato přeměna Českého Švýcarska příliš nedotkla, avšak místní lesy sloužily jako zdroj dřeva. První pokusy o ochranu území sahají do 18. století, kdy hrabě Thun-Hohenstein na děčínském panství omezoval pastvu dobytka i těžbu dřeva. Z této doby pochází i romantický název České Švýcarsko, o který se zasloužili švýcarští malíři, jimž krajina podél Labe připomínala domovinu. V 19. století se oblast stala velmi vyhledávanou. Lákala horolezce i výletní parníky. Přispěly k tomu rody Kinských a Clary-‍Aldringenů, které zpřístupňovaly turisticky zajímavá místa – například Pravčickou bránu. S přílivem návštěvníků rostla potřeba řízené ochrany území. Ve 20. století vznikla řada rezervací, ale oblast bylo zapotřebí chránit jako celek, a proto byl v roce 2000 vyhlášen Národní park České Švýcarsko.

Pamětní žeton z dílny medailérky Jaromíry Hřibové, který je nedílnou součástí sady, připomíná krásu Pravčické brány. „Nesoustředím se na její celkový tvar, ale pouze na výřez, na specifické kusy pískovce, které ji tvoří – každý kámen a skulinu, jejich světla, stíny a textury,“ vysvětluje autorka. „Z ikonického tvaru brány však i v detailním zobrazení přece jen něco zůstává. Můžeme to vidět, když dáme obě strany žetonu vedle sebe. Averz a reverz na sebe totiž navazují,“ dodává mladá umělkyně, která žeton vytvořila v rámci klauzurních prací na jablonecké vyšší odborné škole… V sadě oběžných mincí pochopitelně nemůže chybět oběživo – konkrétně šestice kovových platidel s nominálními hodnotami 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč. Jednotlivé mince nesou ročník 2024 a nikdy neprošly oběhem.

To vše je zasazeno do tematického balení v podobě knížečky, která slovem i obrazem přibližuje charakter národního parku.