„Lide československý! Tvůj odvěký sen se stal skutkem.“ – provolání Národního výboru

První světová válka, která skončila před 100 lety, nám poskytla příležitost dokázat, že si zasloužíme svůj vlastní stát. Přestože existence Československa nakonec v kontextu světových dějin neměla dlouhého trvání, stále na ni vzpomínáme. Jako připomínka všeho dobrého i špatného, co spolu Češi a Slováci prožili, vznikly mimořádné sady dvou zlatých medailí, jejichž autory jsou rovným dílem jablonecká Česká mincovna a slovenská Mincovňa Kremnica.

Dvacátý osmý říjen roku 1918 patří k nejvýznamnějším dnům naší historie, avšak zpočátku to tak příliš nevypadalo. Lidové noviny se tou dobou sice nebály psát o „dokonávajícím Rakousku“, předpokládat „nejslavnější chvíli českých dějin“ a zmiňovat „prezidenta československé vlády T. G. Masaryka“, ale v poledních ulicích slavné revoluci stále nic nenasvědčovalo. Důkazem je novinový fejeton spisovatele Richarda Weinera: „Ani jsme se nevzrušili, když přítel mezi řečí se zmínil o tom, že v tramwayi kdosi řekl, že prý Rakousko kapitulovalo. »No pomalu, pomalu! To je trochu silný tabák. Pojďme do města. « – V dejvických ulicích. Klidno. »Vidíte, povídačky! Historický den takhle nevyhlíží. Lidé chodí příliš pomalu.« – Na Klárově. Nic. – Na rudolfínském mostě. Nic, čím by se lišil od jiných polední. – Kaprova ulice. Něco se děje. Podle čeho to poznáváme? Suď bůh, ale něco se jistě děje. – Staroměstské náměstí. Zvláštní vydání Národních listů. – Je tu! Je ve vzduchu. – Rakousko uznalo veškeré podmínky Wilsonovy, zvláště uznává nároky Čechoslováků a Jihoslovanů. – Poklusem! – Železná ulice, staré německé divadlo, ulice Havířská, Příkopy. Nejprve padá do očí dům banky »Bohemie«. Na něm veliký americký prapor. Vytřešťujeme oči, druh na druha. Bez dechu. Pak: ruce vzhůru, všichni naráz: Sláva Wilsonovi! – Zmatený běh lidí. – Tam, onde známý. Rozpřahují se ruce. »Co je?« – »Nevím!« – »Konec.« – »Abtreten!« – »Došli jsme!«

Překotnou radost Čechoslováků z nově nabyté svobody vyjadřuje první medaile v sadě. Český medailér ak. soch. Michal Vitanovský věnoval reverzní stranu muži stojícímu na žebříku, který z budovy strhává štít s rakouským znakem a podává ho jásajícímu davu. Averzní strana pak předkládá heraldické symboly Čech, Moravy, Slezska a Slovenska a řadu lipových lístků. Nápisy na obou stranách uvádějí VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY, 28. 10. 2018.

Druhá medaile je dílem slovenského medailéra Štefana Novotného. Kompozice obou stran odpovídá československé vlajce. Levá polovina reverzní strany je věnována Praze, Pražskému hradu a Vltavě, pravá polovina Bratislavě, Bratislavskému hradu a Dunaji. Averzní strana nese vedle symbolů Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi také habsburského orla, kterého česká vlajka půlí vedví. Kompozici obou stran doplňují nápisy ČESKOSLOVENSKO, 100. VÝROČÍ VZNIKU ČESKOSLOVENSKA, 1918, 2018.

Výjimečná mezinárodní sada je uložena do luxusní dřevěné krabičky ozdobené tematickou grafikou.

Víte, že: Dvě mincovny ze zemí, které ještě před 25 lety tvořily jeden celek, již mají jeden společný projekt za sebou. Byla jím úspěšná sada dvou medailí věnovaných zakladatelům Československa T. G. Masarykovi a M. R. Štefánikovi vydaná v roce 2015.