Sedmá sada dvou stříbrných tolarů z cyklu České mincovny Královské dvojice, který vzdává hold významným historickým párům, je věnována Bořivoji I. a svaté Ludmile.

Když si Ludmila, dcera pohanského velmože ze Pšova, brala knížete Bořivoje I., jistě netušila, že se začíná psát nová etapa v dějinách střední Evropy. Po boku svého manžela, který byl prvním historicky doloženým českým panovníkem pocházejícím z rodu Přemyslovců, totiž přijala křest a novou víru přinesla do Čech, kde Přemyslovci vládli. Zapomenout na slovanské bohy jí netrvalo dlouho a v duchu křesťanství, které jí na dvoře velkomoravského knížete Svatopluka představil sám věrozvěst Metoděj, zasvětila svůj život péči o bližní. Vždy mírná a spravedlivá žena proslula zvláště laskavostí a štědrostí – k chudým, nemohoucím, vdovám a sirotkům. Bořivojův vztah ke křesťanství byl spíše pragmatický. Pokud chtěl s mocným Svatoplukem jednat jako se sobě rovným a získat jeho podporu, musel uctívat stejného boha. Velkomoravská vojenská podpora se záhy ukázala jako klíčová, protože v Čechách se rozhořelo povstání, které zosnovali stoupenci franské říše. Vítězný Bořivoj nechal z vděčnosti postavit první kostely v Čechách, ale dlouhého života se nedočkal. Jedním ze šesti dětí, které zplodil s Ludmilou, byl kníže Vratislav. Tento schopný panovník, který jako první expandoval za hranice české kotliny, se oženil s pohanskou Drahomírou, která sice přijala křesťanství, ale láskou k bližním příliš neoplývala. V lásce neměla ani svou tchyni Ludmilu, kterou po Vratislavově smrti nechala zavraždit. Chtěla totiž získat nerušenou vládu nad zemí i absolutní vliv na výchovu svých synů – Václava a Boleslava, jejichž legendární bratrovražedný svár se stal nedílnou součástí naší národní identity…

„Dobová vyobrazení Bořivoje a Ludmily se nedochovala. Portréty na společné averzní straně jsou idealizované, ale úprava vlasů a draperie respektuje danou dobu. Dvojici tvořenou mužskou a ženskou hlavou propojuje kříž odkazující na okamžik křtu Bořivoje a Ludmily spojovaný s rokem 882. Vzhledem k nejistotě, která panuje ohledně základních životních dat knížete a kněžny, byly použity jenom letopočty úmrtí, které jsou pravděpodobnější,“ říká akademický sochař Michal Vitanovský. „Reverzní strana knížete připomíná, jak Bořivoj založil první kostel v Čechách. Podoba kostela na Levém Hradci se dlouho ztotožňovala s typem rotundy, jejíž půdorys je citovaný jako vedlejší motiv. Podle novějších názorů však rotundě předcházela ještě starší sakrální stavba, s největší pravděpodobností dřevěná. Při výběru motivu pro reverzní stranu kněžny se pak nabízela především její role babičky a učitelky. Není doloženo, že by Ludmila a její vnuk Václav byli gramotní, a motiv náboženského poučení je proto zastoupen jenom obecnými gesty. Svatořečení, ke kterému došlo po jejich smrti, vyjadřují naznačené svatozáře,“ dodává autor tolarů a znalec českých dějin.

Dvojice tolarů je uložena do elegantní dřevěné krabičky, jejíž víčko zdobí osobnosti vládnoucího páru symbolizované šachovými figurkami. Součástí balení je také ilustrovaný certifikát pravosti s průvodním slovem autora.