Pátý historický pár, kterému vzdává hold sada dvou zlatých dukátů České mincovny z cyklu Královské dvojice, tvoří Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna.

Svatba Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byla velkolepou událostí evropského významu. Jejich svazek měl ukončit dlouhé období politického chaosu v Čechách. To nastalo po nečekaném vymření přemyslovské dynastie po meči, když byl zavražděn král Václav III. O český trůn se tehdy bili dva cizí vládci – Jindřich Korutanský, který byl chotěm Eliščiny starší sestry Anny Přemyslovny, a Rudolf Habsburský, druhý manžel Eliščiny nevlastní matky Elišky Rejčky. Vlivní čeští šlechtici a církevní představitelé si však na trůnu nepřáli ani jednoho, a tak zosnovali plán na provdání poslední svobodné přemyslovské ženy, kterou byla právě sestra Václava III. Eliška Přemyslovna. Jana Lucemburského jí vybrali za muže z jednoduchého důvodu – jeho mocným otcem byl římský král a budoucí císař z rodu lucemburských hrabat Jindřich VII. Odvážný plán vyšel a Jan s Eliškou usedli na český trůn, ale jejich vztah rozhodně nebyl ideální. Jan získal odbojnou zemi a možná až příliš sebevědomou manželku, která se snažila obnovit vládu v duchu dynastie Přemyslovců. Eliška získala silného a schopného muže, který však zanedbával a zadlužoval království a ze všeho nejvíce se věnoval rytířství. Manželství z rozumu se nakonec změnilo v otevřené nepřátelství. Jan Elišce odebral děti, aby je neobrátila proti němu. Eliška se vzbouřila a s vojskem obsadila Prahu. I když k sobě král a královna hledali cestu, už nikdy se nesblížili…

„Při tvorbě společné averzní strany dukátů jsem volně vyšel zejména ze známých byst triforia katedrály sv. Víta a dále z tváří zachovaných v knižní malbě, na pečetích a na mincích. Převážně negativní vzájemný vztah této královské dvojice vyjadřuje situování hlav. Symbolickým motivem je osamělá chlapecká figura budoucího císaře Karla IV. Ten se v jednom okamžiku stal rukojmím a vlastně vězněm svého otce, který tak chtěl přinutit jeho matku Elišku k poslušnosti,“ říká akademický sochař Michal Vitanovský. „V životopisu Jana Lucemburského je nadbytek dobře využitelných námětů a králova reverzní strana zachycuje vzorek z jeho pozoruhodného mincování. Kromě mincí z kutnohorského stříbra je zde vyobrazen také Janův vzácný florén, první zlatá ražba té doby na sever od Alp. Královnina reverzní strana tematicky čerpá z její celoživotní vazby na slavnou minulost rodu Přemyslovců. Eliška nezůstala jen u nostalgie, ale pokoušela se zašlou přemyslovskou slávu nějak obnovit. Proměněná politická situace Evropy ovšem něco takového nepřipouštěla,“ dodává autor dukátů a znalec českých dějin.

Dukáty jsou uloženy do elegantní dřevěné krabičky s víčkem ozdobeným rytinou šachových figurek, které symbolizují krále a královnu. Uvnitř najdete také ilustrovaný certifikát pravosti s průvodním slovem autora.