Prostřednictvím této sady stříbrných mincí představuje Česká mincovna zajímavý úsek naší historie, který reprezentují členové slavného moravského panského rodu – Pernštejnové. Původně páni z Medlova získali své jméno v polovině XIII. století podle nově postaveného hradu Pernštejn na Žďársku. Dominantou jejich znaku je černá zubří hlava s protaženou houžví v nozdrách ve zlatém poli.

Dle pověstí rod založil uhlíř Věňava, jenž chytil a zkrotil divokého zubra, přivedl ho za houžev prostrčenou chřípím před krále do Brna a sťal ho sekerou. Za tuto svou statečnost a sílu získal od panovníka privilegia, lesnaté území a erb připomínající jeho čin. Prvním písemně doloženým členem rodu byl pak Hotart – zmínka o něm sahá až do roku 1174. Jeho synem byl Štěpán z Medlova, od něhož pochází první jméno pozdějších Pernštejnů.

Největšího rozmachu dosáhli Pernštejnové v 16. století. Spolu s Rožmberky tehdy patřili k nejmocnějším rodům České koruny. Díky rozšiřování pozemkového vlastnictví a promyšlenému hospodaření se brzy zařadili mezi tři nejbohatší rody. Ovládali rozsáhlá panství nejen na Moravě. Ve východních Čechách například zbudovali významnou soustavu rybníků a zavodňovacích struh, z nichž řada funguje dodnes. Rod Pernštejnů vymřel v 17. století, posledním mužem byl Vratislav z Pernštejna, ženou pak jeho teta Polyxena. Jejich dědici se stali Lobkovicové, kteří rovněž převzali slavný erb.

Autorem mincí z ryzího stříbra tvořících mimořádnou sadu České mincovny je akademický sochař Michal Vitanovský, který na reverzech mincí mistrovsky zpodobnil jednotlivé šlechtice. Averz je pak věnován nezbytným atributům emitenta. Mimořádná kvalita proof dále podtrhuje hodnotu luxusní sady, která svým zpracováním a tematikou zhodnotí Vaše numismatické kolekce!

Stříbrné Smart mince 1 NZD představují tyto aristokraty:

Vilém z Pernštejna a na Helfštejně (1436 – 8. duben 1521) je považován za jednoho z nejvýznačnějších velmožů, politiků a ekonomů. Hájil zájmy Jiřího z Poděbrad a později významně podpořil nárok Jagellonců na český trůn. S Johankou z Liblic zplodil tři děti – Bohunku, Jana a Vojtěcha.

Jan IV. z Pernštejna, zvaný Bohatý, (14. listopadu 1487 – 8. září 1548) byl mimo jiné vůdcem české stavovské nekatolické opozice. Také několikrát zastával úřad moravského zemského hejtmana a mezi lety 1537–1548 působil jako kladský hrabě. Po požáru Pardubic roku 1538 zde vybudoval nádherné renesanční město.

Vratislav II. z Pernštejna, řečený Nádherný, (9. červenec 1530 – 20. říjen 1582 na Dunaji u Lince) byl obratný diplomat a nejvyšší kancléř českého království. Jako jinoch se stal ve Vídni společníkem budoucího císaře Maxmiliána II. Mezi oběma šlechtici vzniklo pevné přátelství a Vratislav se díky tomu pohyboval ve velmi vysokých kruzích. Oženil se se španělskou šlechtičnou Marií Manrique de Lara y Mendoza, dvorní dámou budoucí císařovny Marie Španělské, která mu porodila 21 dětí. Vratislav proslul svou velkorysou podporou vědy a umění.

Marie Manrique de Lara y Mendoza (asi 1538 – 16. únor 1608) kromě své výjimečné plodnosti proslula tím, že přivezla do Čech sošku později známou jako Pražské Jezulátko. Věnovala ji své dceři Polyxeně jako svatební dar. Ta ji později darovala pražským karmelitánům.