Dukát generála císařských vojsk a admirála Oceánského a Baltského moře Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (*1583 +1634), původem drobný český šlechtic ze starobylého rodu vyznávající českobratrskou víru. Po vyloučení ze studií vstoupil roku 1604 do císařského vojska a přestoupil na katolickou víru. Během stavovského povstání zůstal věrný Ferdinandovi II., kterému předal pokladnu moravských stavů, za což byl povýšen do panského stavu. Jeho válečné umění mu posléze vyneslo rozsáhlá území, vysoké tituly a významná privilegia (1624 – říšský kníže z Frýdlantu, 1625 – generalissimus císařských vojsk, 1627 – frýdlantský vévoda, mincovní privilegium, řád Zlatého rouna, 1628 – admirál Oceánského a Baltského moře, vévoda Zahaňský, 1629 – vévoda meklenburský, 1631 – vévoda hlohovský). Mincovního privilegia využil a své mince razil v mincovně v Jičíně a v Zaháni. Dukátové ražby vévody Albrechta měly pro omezené zdroje kovu především reprezentativní a prestižní charakter.