Pamětní a investiční mince

PAMĚTNÍ MINCE ČESKÉ MINCOVNY

Pod názvem „pamětní mince České mincovny“ razí Česká mincovna řadu vlastních pamětních produktů v zahraniční licenci. Jsou nejen plnohodnotným platidlem, ale také sběratelským artiklem. Kombinují výhody mincí – tj. nominální hodnotu a daňový režim s nulovou sazbou DPH (v případě ražeb ze zlata) – s přednostmi pamětních medailí, které spočívají v nízkých emisních nákladech a pestrých, umělecky zpracovaných motivech.

Témata, kterým jsou mince věnované, mohou být domácí i vyloženě světová. Přestože inspiraci nacházejí především v minulosti, objevují se na nich i současné motivy – například čeští sportovci.

Emitent

Licenci pro vydávání pamětních mincí České mincovny poskytují na základě smluv zahraniční subjekty – konkrétně tichomořské ostrovní státy Niue a Samoa, ale také Tuvalu a Fidži. Averzní (tedy lícní) strany všech ražeb tohoto typu proto musí ze zákona nést příslušné státní náležitosti, což do určité míry svazuje jejich podobu. V souladu s měnícími se trendy v mincovnictví a bankovnictví mohou v oblasti pamětních mincí České mincovny postupně přibývat ještě další emitenti (čili vydavatelé).

Náležitosti emitenta

Averzní strany všech mincí České mincovny musejí obsahovat letopočet emise, nominální hodnotu, název státu, který je emitentem, a jeho státní symbol. Mince ostrova Niue nesou portrét panovnice Commonwealthu Alžběty II. (většina emisí do roku 2022), nebo státní znak (vybrané emise do roku 2022, většina emisí v roce 2023) a nominální hodnotu vyjádřenou v novozélandských dolarech (NZD – ostrov je totiž volně přidružen k Novému Zélandu). Mince ražené se svolením ostrova Samoa rovněž nesou britskou královnu (emise do roku 2022), která je doplněna státním znakem, a jejich měnou je samojský dolar (WST). Licence státu Tuvalu ukládá na mincích vyobrazit královnu Alžbětu II. (emise do roku 2022) a uvést nominální hodnotu v tuvaluských dolarech (TVD). Licence souostroví Fidži pak vyžaduje uvádět státní znak a nominální hodnotu ve fidžijských dolarech (FJD).

Nominální hodnota

Nominální hodnota vyražená na averzní straně mince představuje částku, kterou vlastník mince obdrží v případě, že požádá o její výměnu u centrální banky, jež garantuje zpětný výkup mincí. Nejedná se o prodejní cenu – ta je u pamětních mincí díky použitému materiálu, uměleckému zpracování a omezenému emisnímu nákladu vyšší.

Kov

Pamětní mince České mincovny se razí z drahých kovů o maximální možné ryzosti – ze zlata označeného jako „999,9/1000“ (v případě vybraných ražeb staršího data i z dukátového zlata s menší čistotou „986/1000“), stříbra „999/1000“ a platiny „999/1000“. Tento údaj je vždy uveden v certifikátu pravosti a někdy je vyražen také přímo na minci v podobě ryzostního čísla.

Provedení

Většina pamětních mincí České mincovny je označena termínem „proof“. Jedná se o ražby vyrobené pomocí speciálních leštěných razidel, které mají zrcadlově lesklou plochu a matný reliéf (na produktových fotografiích bývá tento efekt znázorněn tmavým odleskem). Vyjmutí z ochranného obalu minci kvality proof znehodnotí – vystaví ji totiž dotyku, prachu a oxidaci. Další ražby (zejména vyšších hmotností) pak vycházejí v tzv. kvalitě „standard“ (rovněž b. k. – běžná kvalita) – jejich povrch je kompletně matný, a proto nevyžadují zvýšenou opatrnost, ale přesto není žádoucí je vyjímat z ochranných kapslí.

Cílová skupina

Při nákupu pamětních mincí zpravidla rozhoduje téma, které zákazníka – sběratele či fanouška – zajímá. Při tvorbě emisního plánu myslíme na milovníky historie, přelomových událostí, velkých osobností, techniky, válečnictví, architektury, sportu, pohádek, přírody, … – zkrátka těch nejpoutavějších příběhů z naší vlasti i celého světa.

Investování do pamětních mincí České mincovny je zajímavou alternativou pro ty, kdo chtějí své finanční prostředky uložit do drahých kovů, ale navíc chtějí vlastnit také něco, co má svou uměleckou, sběratelskou a citovou hodnotu, která s léty poroste a může mnohonásobně převýšit hodnotu samotného drahého kovu.

Na případný růst hodnoty mince mají vliv zejména kvalita jejího zpracování a přísné omezení emisního nákladu. To, že bude vyraženo pouze předem stanovené limitované množství mincí, způsobí, že se nemusí dostat na všechny zájemce. Ten, komu bude exemplář ve sbírce chybět, ho pak rád odkoupí za zvýšenou cenu.

INVESTIČNÍ MINCE ČESKÉ MINCOVNY

Světoví výrobci nabízejí množství mincí určených výhradně k uložení finančních prostředků do drahých kovů – mezi nejznámější patří rakouský „Wiener Philharmoniker“, americký „American Eagle“, jihoafrický „Krugerrand“, čínská „Panda“, australský „Australian Kangaroo“ a kanadský „Maple Leaf“. Česká mincovna se tuto nabídku rozhodla rozšířit.

Pod označením „investiční mince České mincovny“ razí od roku 2017 řadu vlastních produktů z drahých kovů v zahraniční licenci. Tyto ražby – takzvaní „Čeští lvi“ – jsou investičním nástrojem ve formě plnohodnotného platidla. Díky tomu, že jsou klasifikovány jako mince, nabízejí investorům v případě ražeb ze zlata výhodné osvobození od DPH.

V roce 2020 Česká mincovna otevřela kamennou pobočku v Bratislavě a při té příležitosti začala razit ještě investiční mince s názvem „Orol“. Parametry těchto ražeb kopírují „České lvy“, ale liší se použitým motivem.

V podobném duchu se nesou ještě investiční mince „Tolar“. Jejich motivem je od roku 2021 příběh o tom, jak se z jáchymovských tolarů staly světoznámé dolary.

Emitent

Emitentem (tedy vydavatelem) investičních mincí České mincovny je ostrov Niue, který České mincovně propůjčuje licenci k ražbě vlastních platidel. Jejich averzní (čili lícní) strany proto musí nést zákonné atributy tohoto tichomořskému státu, který je volně přidružen k Novému Zélandu.

Náležitosti emitenta

Averzní strany investičních mincí České mincovny obsahují portrét panovnice Commonwealthu Alžběty II. spolu s názvem státu (emise Českého lva a Orola do roku 2022) nebo státní znak ostrova Niue (emise Českého lva a Orola v roce 2023, Tolary). Dalšími prvky averzu jsou rok emise a nominální hodnota vyjádřená v novozélandských dolarech (NZD – ostrov je totiž volně přidružen k Novému Zélandu).

Nominální hodnota

Nominální hodnota představuje částku, kterou vlastník mince obdrží v případě, kdy požádá o její výměnu u centrální banky, jež garantuje zpětný odkup mincí. Nejedná se o prodejní cenu – ta je u investičních mincí díky použitému drahému kovu, špičkovému zpracování i limitovanému emisnímu nákladu mnohem vyšší.

Kov

Investiční mince České mincovny jsou raženy výhradně z ryzích drahých kovů – zlata s označením „999,9/1000“ a stříbra „999/1000“. Údaj o ryzosti použitého materiálu je spolu s údajem o jeho hmotnosti vyražen na reverzní straně každé takové mince.

Provedení

Investiční mince České mincovny jsou raženy primárně v tzv. kvalitě „standard“ (či b. k. – běžná kvalita). Celý jejich povrch je matný, a nevyžadují proto zvýšenou opatrnost při manipulaci jako ražby kvality „proof“, která se vyznačuje zrcadlovým leskem a je vyhrazena spíše pro pamětní mince.

Cílová skupina

Investiční mince „Český lev“ a „Orol“ jsou dostupné v řadě různých hmotností, což umožňuje jednoduše regulovat, kolik prostředků klient investuje. Na rozdíl od pamětních mincí jsou investiční mince emitovány periodicky, aby byly investorům vždy k dispozici.

Protože vlastenecké umělecké zpracování investičních mincí České mincovny se čas od času mění, imponují také sběratelům. Ty láká rovněž zajímavý emisní náklad – zatímco zahraniční investiční mince jsou raženy v milionech kusů, emisní limit „Českých lvů“ a „Orolů“ se počítá na tisíce.

PAMĚTNÍ MINCE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY

Česká mincovna byla založena v roce 1993 a v současnosti vyrábí všechny mince, se kterými se obyvatelé České republiky denně setkávají. Vedle 1, 2, 5, 10, 20 a 50Kč mincí existují ještě mince s nominálními hodnotami 200, 500, 5000 a 10000 Kč, které se razí ze zlata a stříbra – Česká mincovna je jejich výhradním výrobcem a zároveň předním prodejcem.

Pamětní mince České národní banky představují atraktivní kombinaci sběratelství a investování, uměleckého díla a drahého kovu. Jsou jedním z atributů státu, a tak přidávají do sbírky ještě silný vlastenecký rozměr.

Emitent a jeho náležitosti

Emitentem (neboli vydavatelem) českých pamětních mincí je Česká národní banka, tj. centrální banka České republiky. Mezi povinné znaky těchto ražeb patří státní symboly či název země, rok emise a nominální hodnota.

Nominální hodnota

Nominální hodnota představuje částku, kterou vlastník mince obdrží v případě, že požádá o její výměnu u centrální banky, jež garantuje zpětný výkup mincí. V případě českých mincí je vyjádřena v českých korunách (Kč). Nejedná se o prodejní cenu – ta bývá kvůli použitému materiálu, uměleckému zpracování a omezenému emisnímu nákladu mnohem vyšší.

Kov

Zlaté pamětní mince České národní banky jsou raženy z čistého kovu s ryzostí „999,9/1000“. Ryzost stříbrných pamětních mincí vyražených počínaje rokem 2011 je „925/1000“.

Provedení

Pamětní mince České národní banky jsou zpravidla vydávány ve dvou provedeních současně. Ražba mince označené přídomkem „proof“ probíhá pomocí speciálních leštěných razidel. Výsledný produkt má zrcadlově lesklou plochu a matný reliéf (na produktových fotografiích bývá tento efekt znázorněn tmavým odleskem). Vyjmutí z ochranného obalu minci kvality proof znehodnotí – vystaví ji totiž nežádoucím vnějším vlivům. Ražba mince klasifikované jako „standard“ (či b. k. – běžná kvalita) probíhá pomocí razidel, jejichž celý povrch je matný. Tyto mince proto nevyžadují zvýšenou opatrnost jako v případě kvality proof, ale přesto není žádoucí je vyjímat z ochranných kapslí.

Emisní plán

Mince České republiky vycházejí v souladu s emisním plánem, který Česká národní banka vydává periodicky každých pět let. Jednotlivé emise jsou bezvýhradně věnovány historickým národním tématům – současné či zahraniční motivy se na nich tudíž nikdy neobjevují. Stříbrné mince mají nominální hodnotu 200 nebo 500 Kč, zlaté pak 5000 nebo 10000 Kč.

200Kč stříbrné mince jsou v emisním plánu zastoupeny nejpočetněji – vycházejí několikrát ročně. Objevují se již od roku 1993 a jsou věnovány významným výročím z rozličných odvětví české historie – kultury, umění, vědy, techniky, válečnictví, politiky atd.

500Kč stříbrné mince vycházejí jednou ročně. Poprvé se objevily v emisním plánu na pětileté období 2011 až 2015, kdy byly věnovány významným osobnostem české kultury. Od roku 2016 do roku 2020 byl jejich tématem vznik samostatného československého státu. Od roku 2021 do roku 2025 vzdávají hold slavným dopravním prostředkům.

5000Kč zlaté mince začaly vycházet v roce 2011 – po dvou emisích ročně. První pětiletý cyklus byl věnován deseti nejzajímavějším mostním stavbám České republiky, druhý jejím nejkrásnějším hradům a třetí připomíná městské památkové rezervace.

10000Kč zlaté mince – rovněž známé jako „mimořádné ražby“ – vycházejí nepravidelně u příležitosti výročí vskutku zásadních událostí. V průběhu období 2011 až 2015 se objevily tři emise, které připomněly milníky dávné české historie. Na období 2016 až 2020, v jehož průběhu uplynulo 100 let od založení samostatného československého státu, připadla emise dvou mincí s tematikou státnosti a měnové samostatnosti. V období 2021 až 2025 vychází jediná mince tohoto typu, která připomíná jubileum svaté Ludmily.

Napříč historií České národní banky se objevily ještě další emise mincí z drahých kovů. V případě zlata šlo o dvě sady čtyř mincí (1000, 2500, 5000 a 10000 Kč) na téma „Koruna česká“ a „Karel IV.“ a o dva desetidílné cykly „Deset století architektury“ (2000 Kč) a „Kulturní památky technického dědictví“ (2500 Kč). Vydány byly také tři mince kombinující zlato se stříbrem – u příležitosti roku 2000 (2000 Kč), vstupu České republiky do Evropské unie (2500 Kč) a 100. výročí vzniku československé koruny (2000 Kč). Pro rok 2022 Česká národní banka připravila emisi vysokohmotnostní stříbrné mince s motivem Velké Prahy a s nominální hodnotou 10000 Kč.

Zvláštností v emisním plánu ČNB jsou novodobé české dukáty. Přestože tyto ražby nedisponují nominální hodnotou, jedná se o mince – takzvané „obchodní mince“ –, které navazují na tradici Svatováclavských dukátů ražených za první republiky.

Samostatnou kapitolu pak představuje zlatá mince vyrobená ze 130 kilogramů zlata, která vznikla u příležitosti 100. výročí československé měny. Nominální hodnota největší frézované mince na světě činí 100 000 000 Kč.

Cílová skupina

Pamětní mince České národní banky nabízejí sběratelům průřez českou minulostí v uměleckém zpracování. Zároveň se jedná o zajímavou formu investice do drahých kovů – umělecká složka totiž dokáže kompenzovat výkyvy jejich cen a v případě stříbra také zatížení daní z přidané hodnoty. Případný růst hodnoty mince ovlivňuje vedle kvalitního uměleckého zpracování také omezení emisního nákladu. Pamětní mince se totiž razí v přísně limitovaných sběratelských sériích a může se stát, že se na všechny sběratele nedostane. Emisní náklad pamětních mincí vydávaných Českou národní bankou však bývá poměrně velký – v řádech tisíců kusů.

Příkladem výrazného zhodnocení může být zlatá mince s motivem Papírny Velké Losiny z roku 2006 s nominální hodnotou 2500 Kč v kvalitě proof. Zatímco její prodejní cena v den emise byla stanovena na 8500 Kč, aktuální tržní cena přesahuje 60000 Kč.

SADY OBĚŽNÝCH MINCÍ

Česká mincovna razí oběžné mince pro Českou republiku vždy až v reakci na její aktuální potřebu. Všechny nominální hodnoty – tj. 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč – se stejným rokem ražby se proto sbírají jen velmi obtížně. Vždy se však nacházejí ve sběratelských sadách, které vyrábí Česká mincovna se souhlasem České národní banky.

Sady s motivy České republiky a jejích regionů vycházejí pravidelně, další se pak objevují mimořádně u příležitosti významných sportovních událostí. Každoročně vychází také sada určená novorozeným miminkům. V každé sadě se nachází šest platných mincí, které se oproti oběživu v peněženkách vyznačují šetrnější ražbou a které neprošly oběhem, spolu s tematickým pamětním žetonem. Pravidelně jsou vydávány také luxusní sady mincí vyražených v mimořádné kvalitě proof, které jsou namísto žetonu doplněny stříbrnou pamětní medailí.

Emitent a jeho náležitosti

Emitentem (čili vydavatelem) českých oběžných mincí je Česká národní banka – centrální banka České republiky. Jejich výhradním výrobcem je pak Česká mincovna z Jablonce nad Nisou. Mezi povinné znaky českých oběžných mincí patří státní symbol v podobě dvouocasého lva, název země, rok emise a nominální hodnota.

Nominální hodnota

Nominální hodnota českých oběžných mincí je vyjádřena v českých korunách (Kč). Na rozdíl od pamětních mincí přesně odpovídá jejich hodnotě při směnném procesu.

Kov

Oběžné mince jsou raženy z takzvaných obecných kovů, a tak se v jejich případě nemluví o ryzosti – ta je zde totiž, na rozdíl od mincí ze zlata a stříbra, nulová. Přesné chemické složení jednotlivých oběžných mincí je pak uvedeno v každém balení, do kterého jsou uloženy.

Provedení

Povrch běžných oběžných mincí je matný – jedná se o takzvanou kvalitu „standard“ (či b. k. – běžná kvalita). V mimořádných případech se však objevují také mince kvality „proof“, jejichž ražba probíhá pomocí speciálních leštěných razidel. Tyto mince se zrcadlově lesklou plochou a matným reliéfem necirkulují – lidský dotek by je znehodnotil – a jsou určeny pro sběratelské a reprezentační účely.

Cílová skupina

Sady oběžných mincí České republiky jsou určeny především sběratelům, jejichž cílem je vytvořit ucelené kolekce věnované národní měně v průběhu času. Díky tematickým balením a pamětním ražbám, které jsou jejich součástí, však slouží rovněž jako originální dárek či suvenýr.