ak. soch. Ľudmila Cvengrošová

Akademická sochařka Ľudmila Cvengrošová (* 17. června 1937), rodačka z Radošiny u Topoľčan a absolventka Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, inklinuje ke komorní plastice a medailérské tvorbě, pro kterou čerpá inspiraci z historie.

Přes šedesát let tvoří s velkým zanícením a s nadějí, že s pomocí svých děl zprostředkuje dějiny široké veřejnosti. Přibližuje nám světoborné historické události i každodenní životy lidí, které od nás dělí staletí a tisíciletí: „V plastikách, reliéfoch, medailách a kresbách som celé roky zápasila so snahou spodobiť postavy a deje hodné zaznamenania, ale i prostých neznámych ľudí, ktorí ťažkou prácou a svojim umom vytvárali kultúru.“

Ľudmila Cvengrošová není jen přední slovenskou umělkyní, ale také vášnivou cestovatelkou, která navštívila památná místa po celém světě. Její práce reflektuje zážitky z četných studijních pobytů. Bulharsko, Dánsko, Egypt, Francie, Guinea, Indie, Itálie, Izrael, Kuba, Kypr, Maďarsko, Malta, Mexiko, Mongolsko, Německo, Peru, Polsko, Rumunsko, Řecko, státy bývalého Sovětského svazu, Švédsko, Thajsko, Tunisko – to jsou některé země, kam se vydala ze svého rodného Slovenska.

„Cestujte a pozerajte sa nielen na sopky, jazerá a vodopády. Mňa totiž viac ako prírodné krásy zaujímajú ľudia a ich diela – výtvory, ktoré dokáže urobiť ľudská ruka. Ľudskú prácu som si vždy vážila,“ říká akademická sochařka.

Jako pramen poznání jí slouží archeologické nálezy, které výřečně tlumočí poselství dávných věků. Osobní přítomnost zralé umělkyně při archeologických výzkumech podpořená úzkým kontaktem s archeology dává jejímu dílu punc opravdovosti. Další inspiraci nachází ve vitrínách muzeí a na stránkách knih. Historická věrnost je pro ni vším.

Ľudmila Cvengrošová si libuje ve zobrazování geograficko-kulturních zvláštností naší planety – často nevysvětlitelných a rozumem neuchopitelných příběhů umožňujících rozmanité interpretace. Svou lásku k umění, cestování a všem lidským kulturám – bez ohledu na rasu nebo náboženství – pak zhmotnila do podoby stříbrných mincí České mincovny. V jejich reliéfech se objevují ty nejkrásnější poklady starých civilizací.

O schopnostech a světovém věhlasu slovenské umělkyně svědčí mimo jiné skutečnost, že pamětní medaili, kterou vytvořila pro Jana Pavla II., si sám papež vybral do svého osobního archivu. Při toulkách Bratislavou pak narazíte na její monumentální díla – Devín ozdobila sousoším Cyrila a Metoděje či sochou knížete Rostislava, před budovou Národní banky Slovenska pro změnu upoutá její třímetrová keltská mince Biatec.

Humanistický duch jejího díla nás nutí se zastavit a ptát se – kdo jsme, odkud pocházíme a kam směřujeme?