S třetí replikou z cyklu „Historie českých mincí“ se podíváte do časů stříbrného pražského groše. Naše země tehdy patřila k nejbohatším a nejvyspělejším na světě a české mince si získaly oblibu i daleko za hranicemi království.

Král Přemysl Otakar II. patřil mezi nejmocnější muže Evropy, ale když roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli, jeho syn Václav II. byl teprve sedmiletý a království mu dočista rozkradli. Měl ale štěstí – v Kutné Hoře se našlo obrovské množství stříbra. V té době se jako platidlo používaly brakteáty – byly tenounké, často pomačkané, popraskané a různorodé. Roku 1300 je však v reakci na nález kutnohorského stříbra nahradil jeden krásný, těžký a dostatečně tlustý pražský groš. Každému, kdo ho vzal do ruky, mělo být hned jasné, že mince pochází z bohatého království, kde pevnou rukou vládne mimořádně mocný král. Zvěst o hoře ze stříbra se rychle šířila do všech koutů Evropy a v Kutné Hoře zavládl naprostý chaos. Král si proto na zjednání pořádku pozval odborníky z italské Florencie – Vlachy. Díky nim bylo sepsáno proslulé „Ius regale montanorum“ – horní právo, které bylo tak skvěle zpracované, že ho převzaly i další státy, kterým sloužilo po celá staletí. Podle Vlachů je pojmenován kutnohorský Vlašský dvůr, kam dal Václav II. přemístit všechny mincovny království, aby mohl lépe dohlížet na to, jestli ho někdo neokrádá.

Replika groše Václava II., kterou zpracoval akademický sochař Jan Lukáš, je stejně jako její historická předloha vyražena ze stříbra.

Replika je vsazena do ilustrovaného prostorového leporela. V nezaměnitelném podání Lucie Seifertové se dozvíte řadu zajímavostí o hornictví a mincovnictví ve středověkém světě. Kompletní sedmidílný cyklus replik historických mincí si pak můžete uložit do praktického sběratelského boxu. Emisní náklad jednotlivých replik není limitován.