Po keltských duhovkách, přemyslovských denárech, pražských groších, florénech Jana Lucemburského, jáchymovských tolarech a grešlích Marie Terezie se cyklus „Historie českých mincí“ loučí replikou koruny.

Když ke konci 19. století razantně poklesla cena stříbra, bylo nutné ho v ekonomice nahradit zlatem. Roku 1892 proto byla v Rakousku-Uhersku zavedena nová měna založená na žlutém kovu, jejíž název – koruna – byl odvozen od odznaku panovnické moci. Tehdy vznikla první mince ze zlata, kterou se u nás běžně platilo – zlatá desetikoruna –, ale drobnější mince se i nadále razily z levnějších kovů. První jednokorunová mince byla stříbrná. Císař František Josef I. souhlasil se zavedením nového platidla jen velmi nerad – nenáviděl změny, jenže žil v době, kdy se měnilo úplně všechno. Nejvíce se toho změnilo za první světové války, po které už nic nebylo jako dřív. Válka, která je obrovský žrout peněz, zničila hned několik prastarých říší a vysála z peněz všechno zlato a stříbro. Drahé kovy se už do mincí nevrátily. Československo, které vzniklo na troskách Rakouska-Uherska, se pak stalo jediným nástupnickým státem habsburské monarchie, kde přežil název staré měny – byť s jiným přívlastkem. Z rakouské koruny se stala koruna československá a korunou platíme dodnes...

Replika rakouské korunové mince, která nese portrét Františka Josefa I. a vyobrazení jeho císařské koruny, je vyražena ze stříbra. Na základě originální historické ražby ji zpracoval akademický sochař Jan Lukáš.

Replika je vsazena do ilustrovaného prostorového leporela. V nezaměnitelném podání Lucie Seifertové se dozvíte řadu zajímavostí o tom, jak se koruna měnila v průběhu desetiletí. Nezapomeňte, že kompletní sedmidílnou sbírku leporel si můžete uložit do praktického sběratelského boxu. Emisní náklad jednotlivých replik není limitován.