V roce 2023 vznikla již třetí Dukátová řada České mincovny určená především pro slovenské sběratele a investory. Ucelená sada čtyř zlatých dukátových ražeb vypráví příběhy bratislavských korunovací uherských králů.

Korunovace uherských králů představovala státní a náboženský akt, při kterém budoucímu panovníkovi Uherska spočinula na hlavě koruna svatého Štěpána. Historie této tradice se začala psát roku 1000 králem Štěpánem I. a skončila roku 1916 králem Karlem IV. Tradičním místem, kde se korunovace odehrávala, byl Székesfehérvár – Stoličný Bělehrad –, jenže ten po prohrané bitvě u Moháče roku 1526 obsadili Turci, kteří zničili zdejší korunovační chrám Panny Marie. Bylo potřeba stanovit nové správní centrum země, které by bylo schopno zaručit bezpečnost panovníka a současně by se nacházelo co nejblíže Vídni. Volba padla na Prešpurk – dnešní Bratislavu. Uherské korunovace se zde s několika výjimkami konaly mezi lety 1563 a 1830. Prešpurk sloužil jako sněmovní město království, sídlo krále, arcibiskupa a nejdůležitějších institucí země. V katedrále sv. Martina byla korunována řada osobností – deset uherských králů, jedna královna a sedm královských manželek – mezi nimi:

• Dukát: Maxmilián – korunován roku 1563 – jako první král v Bratislavě
• Dvoudukát: Ferdinand II. – korunován roku 1618 – jako první nástupce vymřelé přímé linie Habsburků
• Pětidukát: Leopold I. – korunován roku 1655 – jako první král, jehož potomkům dal uherský sněm dědičné právo na korunu
• Desetidukát: Marie Terezie – korunována roku 1741 – jako první a jediná vládnoucí žena

Portréty těchto čtyř panovníků najdete na averzních stranách jednotlivých dukátových ražeb. Každou podobiznu doprovází ještě výjev z korunovačního aktu. „Akt pomazání posvátným olejem a korunování probíhal jako součást slavnostní mše, která se řídila starým řádem. Korunu na hlavu krále kladl ostřihomský arcibiskup. Po korunovaci v chrámu přešel nový král s korunou na hlavě pěšky ulicemi města do kostela Panny Marie u kláštera františkánů. Tam pasoval vybrané čekající šlechtice na rytíře Zlaté ostruhy. Po pasování rytířů musel nový král na veřejnosti složit přísahu. Před branou města bylo postaveno vysoké dřevěné pódium, na kterém opakoval latinská slova předčítaná arcibiskupem. Závěrečný akt každé korunovace se odehrál na břehu Dunaje, na umělém kopečku tvořeném zeminou ze všech žup království. Panovník na koni symbolicky ťal ceremoniálním mečem na čtyři světové strany, čímž ukázal, že je připraven chránit zemi před všemi nepřáteli bez ohledu na to, odkud přijdou,“ vysvětluje slovenský historik Štefan Holčík, který je odborníkem na bratislavské korunovační slavnosti. Reverzní strana, jež je společná všem dukátovým ražbám, pak předkládá uherskou Svatoštěpánskou korunu. To vše je dílem medailérky Veroniky Prokopové, DiS.

Komplet dukátů je uložen do luxusní dřevěné etue doplněné speciálním certifikátem pravosti, který přibližuje význam jednotlivých panovníků i průběh celé korunovace. Emisní náklad čítá pouhých 80 sad.