Bratislavské korunovace uherských králů – takové je v roce 2023 téma třetí Dukátové řady České mincovny, která vznikla pro slovenské sběratele a investory. Na zlatém dukátu se představuje nejen král Maxmilián, ale také výjev z první části korunovačního aktu.

Uherský trůn nebyl věcí dědictví. Nový král musel být zvolen sněmem stavů. Chtěl-li král zajistit korunu svému synovi, musel získat souhlas stavů a nechat ho korunovat za svého života. Ferdinand I. získal toto privilegium pro prvorozeného syna Maxmiliána v roce 1563. Uhersko tedy po korunovaci mělo dva krále současně – otec panoval a syn čekal na jeho smrt…

„Uherští králové byli po staletí korunováni v chrámu Panny Marie v Székesfehérváru, jenže ten byl v té době obsazen osmanskou armádou. Pro korunovaci Maxmiliána byl proto vybrán farní a kapitulní kostel v Prešpurku – čili Bratislavě, tehdejším hlavním městě Uherska. Věřilo se, že Székesfehérvár bude brzy osvobozen a že další korunovace se budou odehrávat opět zde, ale Turci chrám Panny Marie zničili a korunovace se sem už nevrátily,“ vysvětluje slovenský historik Štefan Holčík, který je odborníkem na bratislavské korunovační slavnosti.

Medailérka Veronika Prokopová, DiS., věnovala averzní stranu dukátu portrétu krále Maxmiliána. Doplňkovým motivem je výjev z korunování uherského panovníka. Reverzní straně pak vévodí Svatoštěpánská koruna.

Pamětní ražba vychází v nákladu čítajícím pouhých 200 kusů a respektuje specifikace definované prvorepublikovými Svatováclavskými dukáty.