Starobylé české pověsti provázejí každého Čecha již od školních let. Pověsti, mýty a legendy nejsou historicky doložitelné, ale v zápisech lidových vyprávění a bájí kronikáři od Kosmase a Dalimila po Václava Hájka z Libočan se dochovaly dodnes, stejně jako v literárním zpracování Aloise Jiráska ve Starých pověstech českých. Představují nejstarší období českých dějin, období někde mezi 6. až 10. stoletím, až po knížete Bořivoje, prvního historicky doložitelného Přemyslovce. Pověst O Bruncvíkovi je stará nejméně šest set let. Mladý kníže Bruncvík, syn Žibřida, úspěšný a vzorný vládce Čech, šťastný manžel sličné Neoménie, pojal rozhodnutí získat pro svou zemi skvělejší erb, znak lva, symbol ušlechtilé moci, síly a slávy. S družinou rytířů bloudí cizími zeměmi, plaví se po mořích. Na svých poutích potkává lva, jenž právě bojuje s drakem. Bruncvík se rozhodne lvu pomoci. Po různých dobrodružstvích šelma získá Bruncvíkovou důvěru, kníže zase vytouženou erbovní trofej. Svorně vyrážejí k rytířovu domovu. Na averzní straně je centrální kompozice postavy Bruncvíka se lvem, v částečném opisu nápis Desetidukát České republiky a úryvek „Otec dobyl znaku orla, já lva chci dobýti“. Reverzní strany celé dukátové řady jsou složeny z motivů pěticípých hvězd a trojice zemských znaků, ale pro každý dukát v jiném variantním řešení. Trojice českých zemských znaků a kompozice pěticípých hvězd připomíná začlenění České republiky do rodiny evropských národů. Na desetidukátu je každý ze tří zemských znaků ve svém poli a pěticípé hvězdy v matovém pásu v opisu včetně letopočtu 2012. Limitovaná emise 200 kusů.